„Milánská opera zastíní všechny ostatní operní scény,“ prorokovala císařovna Marie Terezie, na jejíž popud La Scala vznikla. Čas ukázal, že se nemýlila. Jeden z nejrenomovanějších operních domů na světě, podle leckterých vůbec nejslavnější, se stal oslnivou metou operních zpěváků, jejíž dobytí považují za vrchol kariéry.
Správně se jmenuje Teatro alla Scala neboli Divadlo Na schodech, protože stojí na místě někdejšího kostela Panny Marie Na schodech. Marie Terezie, tehdejší panovnice Lombardie, na jeho stavbu přispěla značným obnosem. Habsburkové se ale vděku nedočkali. Když operu navštívili císař František Josef I. s manželkou Sisi, obecenstvo je vypískalo. Přijeli totiž v době italského národního sjednocování, jemuž Rakousko-Uhersko nepřálo.
La Scala je chloubou Milána. Budovu navrhl v neoklasicistním stylu architekt Giuseppe Piermarini. Otevřena byla v roce 1778 nepříliš známým operním představením LʼEuropa riconosciuta (Odhalená Europa) od Antonia Salieriho. Zpočátku si v jejích lóžích užívali šlechtici. Hodovali i během představení, a tak jejich hovor a cinkot příborů i skleniček občas přehlušovaly samotnou hudbu. Praví operní nadšenci se dostali do La Scaly až v druhé polovině 19. stol. a obsadili hlavně místa v nejvyšších řadách.
Operní sezona La Scaly začíná vždy 7. prosince na svátek sv. Ambrože, patrona města. Od svého založení uvedla La Scala světové premiéry děl Donizettiho, Belliniho, Pucciniho, Rossiniho a mnoha dalších hudebních velikánů. V 19. stol. s ní byl úzce spjat skladatel Giuseppe Verdi. Svůj první triumf slavil v roce 1842, kdy z jeviště poprvé zazněl sbor židů z opery Nabucco. Jeho ústřední píseň z třetího jednání se stala neoficiální hymnou italského boje za národní nezávislost a skladatel se díky ní stal národním hrdinou. První polovina 20. stol. je zase spojena se jménem Artura Toscaniniho. Slavný dirigent se zasloužil o znovuotevření La Scaly po první světové válce, během níž divadlo nefungovalo. A po roce 1945 řídil benefiční koncerty, aby bylo možné opravit budovu poničenou bombardováním. Jeho éra se považuje za jedno z vůbec nejkrásnějších období v existenci divadla.
Na zdejší scéně účinkovaly všechny hvězdy operního nebe: Renata Tebaldi, Maria Callas, Luciano Pavarotti, Giuseppe di Stefano, Plácido Domingo, Montserrat Caballé, José Carreras a další. Historii La Scaly psali také čeští a slovenští umělci. Už v 19. stol. diváci aplaudovali sopranistce českého původu Terese Stolzové, ve 20. stol. vystupovaly v La Scale Ema Destinnová a Jarmila Novotná. Hostovali zde Dagmar Pecková, Ivan Kusnjer, Štefan Margita a Peter Dvorský, letos tu účinkuje Gabriela Beňačková.
Jednoduché nenápadné průčelí vyhlížející do náměstí Piazza della Scala o legendární proslulosti jedinečné operní scény nic nenapovídá, to až oslnivý interiér. Nový lesk z…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Milán a Lombardie