Láska v Indii

Vášnivé milostné verše ze sbírky Dnes ještě… napsal v 11. století kašmírský básník Bilhana a váže se k nim prý i autentický milostný příběh: Paňčálský král si vybral tohoto básníka za učitele své dcery, ale při vyučování vždy visel mezi učitelem a žačkou závěs, aby se mladí lidé neviděli. Princezně namluvili, že básník je slepý a učiteli tvrdili, že žákyně je malomocná. Jednoho večera hleděl básník na vycházející měsíc a začal opěvovat jeho krásu. Princezna poznala, že tak může zpívat jen člověk vidoucí a pohlédla přes oponu na svého mistra. A jemu se zdálo, že sama luna na něj hledí. Nastaly dny a noci tajné lásky a po nich, jak už to bývá, prozrazení a trest. Poeta, čekaje na smrt, napsal padesát slok milostných veršů, v nichž oslavil svou milenku. Král, pohnut sílou lásky i uměleckého díla, dal nakonec svůdci nejen milost, ale i dceru za ženu. Verše básníka Bilhany byly pro západní čtenáře objeveny teprve nedávno a nevešly dosud do všeobecného povědomí. Ale s indickou milostnou tématikou se setkáváme často a v hojné míře. Prakticky v celém světě je známa literatura popisující staroindické umění milovat – legendární Kámasútra, která byla přeložena skoro do všech světových jazyků. A příručky seznamující se základy indické tantrajógy jsou čteny rovněž na celém světě. Do pikantních detailů erotických poloh diváky po staletí zasvěcují skulptury na stěnách hinduistických chrámů a pro ty, kdo je nemohou vidět na vlastní oči, bylo pořízeno bezpočet fotografií. Pověstný je i kult falického symbolu boha Šivy…

Úplné znění článku naleznete v časopise Země světa č. 9/2002.

Další informace o Indii naleznet zde: http://www.sopka.cz

Shopping Cart