Laxenburg – vídeňská humna

I když první zmínka o Lachsendorfu pochází již z roku 1217, do dějin se zapisuje v roce 1306, kdy připadl vévodovi Rudolfu III. Rakouskému. Uprostřed krásných listnatých lesů nechal postavit zámek, jenž nabízel romantické prostředí k odpočinku a zábavě. Na konci 14. století, to již pod vládou vévody Albrechta III., dostal Lachsendorf status tržního města, změnil se na Lachsenburg, později Laxenburg, rozrostl se a na ploše 250 hektarů jeho majitelé zřídili nádherný park. Turci při obléhání Vídně v roce 1683 Starý zámek z valné části zničili, ale Leopold I. jej dal znovu postavit a zároveň podstatně rozšířit. Císařovna Marie Terezie si tady pro svou osmnáctičlennou rodinu nechala přistavět další budovu, pozdně barokní letní palác Modrý dvůr. Pro svou dceru Marii Christine a jejího manžela Alberta Marie Terezie koupila a nechala rozšířit Zelený dům – nejelegantnější z královských paláců v Laxenburgu.
Symbolem příslovečné habsburské slabosti pro historizující stavební sloh je v Laxenburgu Franzensburg, který tu dal v letech 1798?1836 postavit císař František I. Napodobenina jakési gotické hradní pevnosti, vystavěná v tehdy módním biedermeierovskému duchu, stojí na ostrově uprostřed velkého rybníka. Uvnitř se nachází bezpočet drahocenností všeho druhu, od kazetových stropů přes gotický nábytek, zdobená okna až po obrazy a ozdobné předměty. Je tu dokonce kompletní kaple z klostenburského kláštera. Všechnu tu nádheru sem nechal císař svézt z mnoha hradů, kostelů a klášterů celé monarchie, jen aby se naplnila jeho utkvělá představa o ideální středověké pevnosti. V zámeckém parku, mezi mohutnými, letitými stromy, se skrývá spousta uměle vytvořených ruin, pseudoantických chrámů, novogotických můstků, pavilonů, památníků a jeskyň.
Habsburkové v Laxenburgu slavili významné rodinné události a také přijímali důležitá státnická rozhodnutí. Pro císaře Maxmiliána I. to bylo místo tradičních honů, divadelní produkce pořádal ve svém sídle Leopold I. a na zámku došlo i k politickým jednáním, například když tu byla v roce 1682 uzavřena Laxenburská aliance, vytvořená proti Ludvíku XIV. Na návštěvu císaře a jeho choti sem přijížděli panovníci a členové královského dvora. Zlaté časy prožíval v období vlády Marie Terezie, kdy ke společenskému životu dvora patřila představení Vídeňského dvorního divadla, zábavy a turnaje. Karel VI. zase velmi rád v Laxenburgu udílel audience. Velvyslanci a císařovi hosté však toto místo v oblibě neměli, neboť neposkytovalo možnost ubytování a po audienci musel každý nastoupit nepříjemnou noční jízdu do Vídně.
Císař František Josef I. zde strávil část svého mládí a zřejmě se tady cítil velmi spokojeně, protože spolu s novopečenou manželkou Alžbětou strávili ve zdejším romantickém prostředí v roce 1854 líbánky a narodil se tu i jejich syn, korunní princ Rudolf. Laxenburg byl také svědkem svatby arcivévody Maxmiliána v roce 1917, to už se ale habsburská éra chýlila ke svému konci.
Zámecký areál je dnes oblíbeným rekreačním centrem nejen obyvatel městečka, ale i Vídeňanů. Po rybníku se mohou projet v lodičce, parkem vede hustá síť cyklistických stezek, nemluvě o bezpočtu cest a pěšin pro pěší i běžce. V laxenburském Starém paláci je dnes umístěna nejrozsáhlejší kolekce rakouských filmů. Pravidelně hostí přehlídky a retrospektivy Rakouského filmového archivu. Hasičské muzeum zase nashromáždilo velký počet zajímavých ukázek z císařského hasičstva.
Pozornost upoutá i okázalá narůžovělá budova s oboustranným schodištěm, vedoucím ke vchodu s nápisem Restaurant Café Kaiserbahnhof. Napovídá, že původně šlo o nádražní budovu na císařské trati z Mödlingu do Laxenburgu. Císařská železniční stanice sloužila od roku 1850 a konečná stanice v Laxenburgu je poslední, co z císařské dráhy zbylo. V provozu byla do roku 1935, nyní zrestaurované císařské nádraží slouží ke kulturním akcím a jako restaurace.

Další informace o Rakousku naleznet zde: http://www.sopka.cz

Shopping Cart