Asi 24 km od Murcie se vnoříte do údolí Ricote, jemuž vtiskli ráz zelené oázy kolem řeky Segura Maurové, kteří zde žili až do svého vyhnání v roce 1609. Podél řeky se usazovali již první obyvatelé poloostrova, Iberové. Pravděpodobně to byli oni, kdo v 5. stol. př. n. l. jako první využívali termální prameny u dnešního města Archena. Očistné koupele byly povinnou zastávkou na obchodní cestě do Cástulu, hlavního města dávné Turdetanie, dnešní Andalusie.
První lázně zde založili Římané, což dosvědčuje i pamětní deska se jmény dvou dávných římských správců, odhalená v roce 2005 při rozšiřování lázní. Dnešní lázně leží pod zdánlivě nevysokou horou Ope, která dohlíží na celé údolí Ricote plné citroníků a pomerančovníků. Jejich současná podoba je výsledkem velkého lidského úsilí, převratných politických událostí a ekonomických zvratů. Až do roku 1850 patřily lázně vojenskému řádu sv. Jana Křtitele Jeruzalémského, jenž vlastnil i vesnici Archenu. Řád se o termální pramen a budovy, které sloužily spíše jako lazaret, příliš nestaral. Devastace dosáhla v 2. pol. 18. stol. takového rozměru, že i vojáci, kteří zde přebývali, si stěžovali u krále Karla III. Ten měl sice přezdívku „král architekt“ a nařídil úpravu lázní, ale ani po ní se jejich stav nijak nezlepšil.
Teprve v roce 1850, když došlo ke zrušení mnoha církevních řádů a konfiskaci jejich majetku, začala novodobá historie lázní. Novými majiteli se stali markýz Corvera a jeho bratr vikomt Rías, kteří lázně odkoupili od státu za 23 000 duros, čímž si stát přišel na své a konfiskace se zpeněžila. Právě v 2. pol. 19. stol. tu byly postaveny dodnes existující pavilony a hotely Termas, Levante a León. A také kasino obklopené parkem, kde se movitější návštěvníci mohli zabavit střelbou, římským biliárem nebo tzv. hrou na žábu, při níž se hráč snaží vhodit určitý počet kuliček do několika otvorů v desce stolu, kterému vévodí soška žáby. Možná právě v této hře prohrál markýz Corvera svůj podíl a jediným majitelem se stal vikomt Rías. Spíše však prohrál svůj podíl v kartách. Markýz však byl tehdejším ministrem veřejných prací, vyslyšel volání svého bratra a nechal do města přivést železnici a postavit most, protože do té doby se museli hosté dostávat do lázní na lodi přes řeku Segura. Až do prvních desetiletí 20. stol. byly lázně nejnavštěvovanější ve Špa…
Úplné znění článku naleznete zde