Lichtenštejnsko

Lichtenštejnský kníže Jan II. Dobrotivý, původem sám Rakušan, poslal rakouskému vojsku na pomoc celou svou armádu v síle 88 mužů. Jeho ozbrojenci se však ostudně opozdili a velká, osudová bitva u Hradce Králové skončila bez jejich pomoci drtivou porážkou Rakouska. Bez jediného výstřelu se tedy zase vrátili domů a při kontrole stavu vojska zaznamenala knížecí armáda ojedinělý úkaz – vrátila se z bitvy o jednoho muže silnější. Celý tento anekdotický příběh jinak dobrotivého knížete tak rozzlobil, že armádu rozpustil a navěky zrušil. Na konci své požehnané jednasedmdesátileté vlády (zemřel roku 1927) pak převedl Lichtenštejnsko pod ochranná křídla Švýcarska a jeho knížectví se stalo neutrálním ostrůvkem bez armády uprostřed válkami zmítané Evropy. Zhruba sto let od rozpuštění lichtenštejnského vojska, roku 1968, však blahodárnou neutralitu porušili sami Švýcaři. Dělostřelecké granáty dopadaly na pár selských stavení v pohraniční oblasti. Vyděšení sedláci nechápali, co se děje, a tak raději utekli. Za politováníhodný incident se švýcarská vláda knížectví rychle omluvila – při vojenském cvičení si dělostřelci totiž nevšimli, že selská stavení jsou už za státní hranicí a považovali je za cvičné makety.
Když jedete alpskou krajinou východního Švýcarska, podél horního toku Rýna, co chvíli se před vámi otvírají výhledy na hřbety vápencových a flyšových Alp. Tady se ještě nezvedají nebetyčné štíty s ledovci, ale zalesněné svahy střídají jen alpské louky. Výšky hor nedosahují ani 3000 metrů a široké údolí Rýna klesá až na příjemných 450 metrů nad mořem. Po dálnici z Churu k Bodamskému jezeru se záhy přiblížíte k osamělému hřbetu Rätikon, a tady je třeba dávat pozor na silniční směrovky. Jinak se může snadno stát, že podél 25 km dlouhé státní hranice projedete tak rychle, že minete odbočku na jeden ze čtyř mostů, které vedou přes Rýn do Lichtenštejnského knížectví. Na pohled se těchto necelých 158 km2 nijak neliší od okolní krajiny. Úzkostlivá čistota a pořádek místních obcí se nápadně podobají okolním švýcarským městečkům a vesnicím. Navíc je mezi Švýcarskem a Lichtenštejnskem otevřená hranice, takže jen cedule u cesty prozrazuje, že už jste na jiném státním území…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 11/2003

Další informace o Lichtenštejnsku naleznet zde: http://www.sopka.cz