Lisabonská muzea

Národní muzeum kočárů

Při prvním pohledu dovnitř to na žádnou velkou lásku nevypadá. Obrovský neoklasicistní sál někdejší královské jízdárny z konce 18. stol., 51 m dlouhý a 17 m široký, kde navzdory oknům lemujícím galerii v patře i umělému osvětlení panuje pološero, a v něm dvě řady kočárů. Jenže pak se vstoupí dovnitř, začne se mezi kočáry procházet, oči postupně přivyknou a vy začnete žasnout – nad delikátními tvary a liniemi, nad marnotratnými ozdůbkami vyřezanými do posledního detailu na sloupcích, loukotích či ojích, nad malbami na dvířkách, nad sochami na zádích, nad tím, jak se sice slavnostní, ale pořád „jenom“ dopravní prostředek může zároveň stát uměleckým dílem. Po první obchůzce následuje druhá, pak i třetí a pořád se objevují nové a nové pohledy, další a další podrobnosti. A výsledek? Nechce se odejít…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 9/2014

Shopping Cart