Přibližně třicet kilometrů proti proudu od Orléans leží obec Saint-Benoît-sur-Loire. V tomto místě, původně nazývaném Fleury, vznikl někdy v polovině 7. století benediktinský klášter. Aby zvýšili jeho význam, rozhodli se tamější mniši vypravit do Itálie, vyhledat ve zpustošeném klášteře na Monte Cassinu ostatky zakladatele řádu svatého Benedikta a přinést si je do Francie. Sice to ani v těchto barbarských dobách nebyl právě čin zákonem povolený, ale co by neudělali pro větší slávu církve a záchranu vzácných relikvií? Úkol splnili, kromě světcových kostí přivezli i několik vzácných rukopisů a klášter díky jejich cestě zbohatl a nabyl na významu do té míry, že za panování Karla Velikého byl považován za jeden z nejvýznamnějších v říši. Jeho opat Theodulf byl biskupem orleánským a císařovým rádcem, v klášterním skriptoriu se rodily nádherně zdobené stránky bible… Jenže všeho do času. Už roku 865 připluly po řece dlouhé lodě Vikingů a klášter byl vydrancován a vypálen. Mniši jen se štěstím uprchli do Orléansu. O třicet let později hrozil nový útok, ale tehdy podle legendy klášter ochránil sám svatý Benedikt, který se zjevil vůdci nájezdníků, pokáral ho, že ruší jeho klid a předpověděl mu brzkou smrt. Viking se zalekl a dal se na ústup, alespoň to tvrdí knížka o zázracích svatého Benedikta sepsaná mnichem Aimoinem v 11. století…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 11/2005

Další informace o Francii naleznet zde: http://www.sopka.cz

Helena Florentová