Tower of London, starobylý hrad a pevnost, do roku 1810 sídlo královské mincovny, ale také vězení, patří neodmyslitelně k historii ostrovního království. V metropoli nad Temží, na jejímž severním břehu stojí, je jednou z mála připomínek Viléma Dobyvatele, prvního anglického krále. Patří-li Tower mezi vůbec nestarší dochované památky, je most po něm pojmenovaný naopak jedním z nejmladších přemostění vodního toku. Přes svůj vzhled je příkladem umu viktoriánských stavitelů.

Londýnský Tower vznikl 30 let po vítězství Viléma Dobyvatele v bitvě u Hastings roku 1066. Je jednou z nejlepších a nejzachovalejších ukázek normanské pevnostní architektury. Navrhl jej pravděpodobně Gundulf, mnich z opatství Bec v Normandii, který se později stal nejen biskupem v Rochestru, ale také uznávaným stavitelem kostelů i pevností. Nejstarší ústřední část hradu se sice jmenuje White Tower (Bílý hrad), je však postavena z šedého caenského pískovce a kentské břidlice. Stojí na nízkém pahorku, odkud se někdejší římské hradby svažovaly k řece. Tento donjon vysoký od země po cimbuří 27 m nebyl přes mnohá obléhání nikdy dobyt.

Přestože Tower poskytoval veškeré tehdy myslitelné pohodlí, hlavním sídlem normanských králů se nestal. Raději zůstávali ve Westminsterském paláci vzdáleném několik mil proti proudu Temže. Z tohoto paláce se do dnešních dnů zachovala jen nádherná Westminster Hall, po požáru v 19. stol. tu jinak stojí neogotické budovy britského Parlamentu.

Jako královský palác přestal Tower sloužit poté, co Oliver Cromwell nechal odstranit královské komnaty. Bývalá sláva se neobnovila ani tehdy, když Karel II. dodržel pradávný zvyk a jako poslední panovník strávil v Toweru noc před svou korunovací. Ve 40. letech 19. stol. byl zrušen vodní příkop a současně postaveny napodobeniny středověkých hradeb tak, jak je známe i dnes. Ve svých nejlepších časech byl Tower také místem, kde se nacházel královský zvěřinec. Jeho zbytky byly roku 1834 přestěhovány do londýnské zoo, a z fauny tak zbylo pouze hejno krkavců, kteří jsou pečlivě chráněni. Podle pověsti totiž britská monarchie zanikne, opustí-li krkavci Tower. Říká se však, že mají přistřižená křídla, takže království snad, alespoň z této strany, nic nehrozí.

Tower má ale také krvavou historii. Hned od svého vzniku sloužil jako vězení a v průběhu staletí také jako popraviště urozených hlav. Méně urození odsouzenci na smrt se museli spokojit s nedalekým kopečkem Tower Hill, kde je dnes stanice metra. Své poslední chvíle před stětím tu prožily ženy Jindřicha VIII. Anna Boleynová a Kateřina Howardová. Roku 1554 také nebohá Lady Jane Grey, často označovaná jako devítidenní královna. Nastoupila na anglický trůn v červenci 1553 po smrti Edwarda VI., syna Jindřicha VIII. Mladičká sedmnáctiletá Jane byla Jindřichovou praneteří. Jeho dcera Mary ji však záhy z trůnu svrhla a dala uvrhnout právě do Toweru. Mary, bigotní katolička, známá kvůli pronásledování protestantů jako Krvavá (Bloody Mary…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Londýn