Lorety

Jedním z charakteristických projevů barokní zbožnosti v celé střední a jižní Evropě bylo budování loretánských kaplí, u nás spojené v pobělohorské době také s šířením mariánského kultu. Tyto kaple ukazují, jak silná byla tehdy touha navštěvovat posvátná místa.

Loretánský kult je založen na souboru legend, které postupně, jak se vyvíjely a obohacovaly, vytvořily obraz zázraků spojených s touto stavbou. Veliký zájem o památky spojené s životem a působením Ježíše Krista se projevoval už od dob římského císaře Konstantina, za jehož vlády bylo křesťanství zrovnoprávněno s jinými náboženstvími v říši. Podle staré tradice již Konstantinova matka Helena nalezla v Jeruzalémě Kristův kříž a postavila pro jeho uctívání chrám. Posléze se objevily i další památky připomínající jak samotného Ježíše, tak i další novozákonní postavy, především Pannu Marii a Ježíšovy učedníky. Za těmito relikviemi se putovalo do Svaté země a mnohé se postupně šířily i dál.

Po ovládnutí této oblasti muslimy se však pouť na svatá místa stala obtížnou a často i nemožnou. Lorety jsou ukázkou, jak se s touto situací vyrovnávala křesťanská Evropa. V Nazaretu byl uctíván domek, v němž žila svatá rodina a ve kterém anděl zvěstoval početí Ježíše Krista. Podle legendy ho v době, kdy Svatou zemi začali obsazovat Turci, zázračně přenesli andělé, nejprve do Dalmácie a pak do Itálie, kde ho zanechali v lauretu, hustém vavřínovém lese. Odtud byl domek přemístěn na nedalekou horu a kvůli nesvárům vlastníků tohoto území ještě jednou přenesen na místo, kde stojí dodnes. Mělo se tak stát 7. září 1295. Okolo domku vzniklo město, dnešní Loreto, které se postupně stávalo významným poutním místem. Bylo neustále přestavováno až do dnešní podoby, která je ukázkou vrcholné renesance jak v architektuře, tak i v sochařství.

Se vzrůstajícím mariánským kultem se od 17. stol. začala šířit úcta k Loretánské Panně Marii. Touha navštívit místo spojené s přítomností svaté rodiny dala u nás vyrůst mnoha stavbám, které jsou kopiemi té z Loreta. Jednou z nejkrásnějších a nejbohatších je Loreta na pražských Hradčanech. Byla založena v roce 1626, ale až do 19. stol. neustále přestavována a doplňována.

Uprostřed rozsáhlého komplexu patrových ambitů, které v rozích a uprostřed doplňují kaple, stojí Svatá chýše, po stranách doprovázená kašnami, jež je téměř přesnou kopií Svaté chýše z italského Loreta. Krásnou stavbu zdobí sochy proroků, Sibyl a reliéfy s biblick…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – České baroko