Jen pár hodin jízdy jižně od Mexico City leží malebné městečko Malinalco. Hned jak necháte hektické hlavní město za sebou a projedete chladnými lesy na jeho okraji, začne silnice sestupovat do nížin. Slunce přidá na intenzitě a zlatavé oblé kopce ozdobí mohutné agáve. Po chvíli se na obzoru objeví příkré skály obklopující malé městečko. Úzké a strmé dlážděné uličky, nízké obílené domky a malé kostelíky – to je dnešní „pueblo mágico“ Malinalco.
Název města znamená „místo, kde kvete i tráva“ a při záplavě různobarevných květů o tom není nejmenších pochyb. Hlavní náměstí lemují malé stánky tržiště, které se každou neděli táhne klikatými uličkami ještě o pár bloků dál. Prodávají se zde dřevěné měchačky, keramické mísy, živé květy, korálky a hlavně vynikající kukuřičné placky se sýrem a masové tacos. Naproti náměstí ve velké stinné zahradě stojí augustiniánský klášter z 16. stol. Zdi přilehlé křížové chodby jsou pomalovány velmi zachovalou černobílou freskou s motivy bylin a květin. Hlavní pozornost návštěvníků Malinalca ovšem přitahuje dřívější aztécká pevnost vytesaná do skal nad městem.
Cesta k ní vede kolem malého kostelíka a po kamenném schodišti, které se cik cak kroutí podél příkrých skal. Je ale dostatečně široké, takže strach z výšky na něm nepocítíte. Navíc jeho okraje lemují křoviny a nádherně fialově kvetoucí žakarandy, a zabraňují tak částečně výhledu do propasti pod vámi. Cesta nahoru trvá asi 20 minut a zvládne ji i nepříliš trénovaný návštěvník. Když konečně dosáhnete vytouženého vrcholu, naskytne se vám nezapomenutelný výhled na městečko a okolí z ptačí výšky. Kromě jedné menší pyramidy a zbytků paláců se zachovala hlavní obřadní místnost vytesaná do skal. Vstupuje se do ní tlamou velkého opeřeného hada Quetzalcoatla. Po obvodu oválné místnosti se táhne lavice zdobená motivy jaguára a orla. Na ní se potili válečníci těchto řádů před každou důležitou bitvou. Místnost sloužila jako temazcal (indiánská koupel) a konaly se v ní obřady připomínající dnešní saunu s doprovodem šamanských písní. Na horkých kamenech se pálily bylinky a malým úzkým kanálkem možná tekla krev bojovníků při sebeobětování se bohům. Aztécká pevnost nad Malinalkem se zachovala především díky tomu, že je vytesána do tvrdé skály, a španělští dobyvatelé by tudíž museli vynaložit neobvyklé úsilí na její zničení.
Během rána halí skály do svého roucha hustá bílá mlha a v městečku pod nimi panuje neobvyklý klid. Malinalco je ideálním místem k napsání historického románu, víkendovému odpočinku anebo hledání spirituálního zážitku. Skály zvedající se za městem mají prý magické účinky a mnohé hotely nabízí temazcaly či jiné očistné programy. I když za městem vyrostlo několik „boutique“ hotelů nabízejících veškerý luxus, zůstává Malinalco tak trochu neobjeveným klenotem středního Mexika…
Další články z vydání o Mexiku zde