Říká se, že co je malé, bývá hezké, a v případě Chartreuse to platí beze zbytku. V hlavních rysech určuje vzhled zdejší přírody vápenec, jenž o sobě dává vědět pestrou paletou tvarů – uvidíme tady stupňovité kuesty i kolmé útesy, protáhlé skalní galerie i sevřené amfiteátry či ploché stolové hory na dohled rozervaných skalních zubů. Jelikož se ale masiv jen nesměle přibližuje k velehorským výškám (nejvyšší vrchol Chamechaude má 2082 m), do jeho tvářnosti hodně promlouvají horské louky a ještě více les. Výsledkem je, že se tu často doslova „na pětníku“ potkávají zadumaná sevřená údolí se sceneriemi, které někde nechají vzpomenout na divoké Dolomity a jinde třeba zas na pastorální nálady vrcholových partií Malé Fatry. Některé zdejší turistické trasy patří k nejkrásnějším v celé oblasti Rhôna-Alpy, za všechny uveďme hřebenovku spojující Mont Granier s vrcholem Dent de Crolles. Prakticky celé území masivu Chartreuse je od roku 1995 chráněno jako přírodní park…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 2/2008

Další informace o Francii naleznet zde: www.sopka.cz