Představte si, že se necháte hýčkat v lázních, které vám nabídnou vše, nač si vzpomenete, od koupelí v termální radioaktivní vodě po omlazovací kúru založenou na oleji z hroznových jadérek. Na obzoru uvidíte zasněžené vrcholky alpských třítisícovek, ale hřát vás bude středomořské slunce. Když se vám nebude chtít na pěší nebo cyklistickou túru, potěšíte se vonící nádherou elegantní zahrady nebo si zajedete na některý z historických hradů v okolí. Tohle všechno vám nabízí Meran.

Lepší polohu si toto jihotyrolské město nemohlo přát. Ze severu ho chrání mohutná horská skupina Texel, k jihu se otevírá široké, sluncem zalité údolí řeky Adige, německy Etsch. Díky tomu má město mimořádně příjemné klima, v němž se daří i subtropickým rostlinám a jemuž vděčí za přízvisko, které dalo název tomuto článku. Asi 35 000 obyvatel je rozděleno mezi německou a italskou národnost zhruba napůl. Jako by vyrovnanému národnostnímu poměru odpovídal i nepatrný rozdíl v italském (Merano) a německém (Meran) jménu města.

Až do roku 1420, dokud byl sídlem vládnoucího rodu nedaleký hrad Tirol, byl Meran hlavním městem celého Tyrolska. Po přestěhování dvora do Innsbrucku význam Meranu začal upadat, i když formálně zůstal tyrolským hlavním městem až do roku 1848. V Jižním Tyrolsku ho po první světové válce v politickém smyslu nahradilo Bolzano, ale to už Meranu patřilo prvenství jiné – stalo se hlavním turistickým centrem regionu.

Toto výsadní postavení si Meran i v současnosti nejen udržuje, ale stále dál ho upevňuje. Jedním z nejnavštěvovanějších míst Jižního Tyrolska jsou zahrady zámku Trauttmansdorff, umístěné ve svahu nad východní částí města, které byly pro veřejnost otevřeny teprve v roce 2001. O dva roky později k nim v zámku přibylo ojedinělé muzeum Touriseum, které zábavnou a zčásti interaktivní formou mapuje dvousetletou historii alpské turistiky, samozřejmě se zvláštním přihlédnutím k Jižnímu Tyrolsku.

Zámek Trauttmansdorff přitom prošel pohnutou historií. Původně zde stála asi od roku 1300 malá pevnost, přestavěná v 16. století na rozsáhlejší hrad příslušníky jedné větve štýrského rodu Trauttmansdorffů, kteří se usadili v Jižním Tyrolsku. Z té doby se dodnes dochovaly zbytky fresek v jednom ze sálů. Rod původních majitelů však po několika generacích vymřel a nikdo z jejich příbuzných o hrad zájem neměl. Až v roce 1847 si polorozpadlou stavbu koupil hrabě Josef von Trauttmansdorff a přestavěl ji v neogotický zámek, první svého druhu v Jižním Tyrolsku. Když o 20 let později hrabě zemřel jako svobodný mládenec, zdědil zámek jeho údajný levoboček, říšský rytíř Moritz von Leon. Tehdy se zámek nade…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Jižní Tyrolsko