Ribáty ovšem nebyly zdaleka jen vojenské pevnosti schopné komunikovat mezi sebou signálními ohni, které se zapalovaly na vrcholcích jejich věží. Často se o nich hovoří také jako o opevněných klášterech, což docela dobře vystihuje jejich podstatu, pokud se dokážeme oprostit od schematického, úzce křesťanského chápání některých pojmů. Samotné slovo ribat se odvozuje z arabského rabata, být někde posádkou. Obyvatelé ribátů se označovali jako murábité, připoutaní k bohu, z čehož vznikla posléze i francouzská zkomolenina marabout používaná od 15. století k označování svatých mužů, učenců a mystiků nadaných někdy i nadpřirozenými silami. Asi nejpřesněji můžeme obyvatele ribátů označit za vojenské a náboženské bratrstvo, jehož příslušníci v době války bojovali, zatímco v mírových mezidobích se věnovali náboženským studiím a rozjímání…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 3/2007

Další informace o Tunisku naleznet zde: http://www.sopka.cz

Jaroslav Hofmann