Před 660 lety se Karel IV. stal císařem svaté říše římské. Na své slavné korunovační cestě do Říma se zastavil v Miláně, kde byl na Tři krále roku 1355 korunován lombardským králem. Stalo se tak v bazilice sv. Ambrože, kde od arcibiskupa Roberta Viscontiho přijal lombardskou železnou korunu.
Originál koruny si můžete prohlédnout v kapli langobardské královny Teodolindy v katedrále v Monze u Milána. Klenot je symbolem langobardského království a jednou z nejstarších evropských královských insignií. Koruna, jež nejspíš vznikla na začátku 9. stol., nevyniká okázalým třpytem, ale září decentními tóny zlaté, hnědé a zelené barvy tepaného kovu, drahokamů a smaltu. Kruh tvoří šest propojených zlatých desek, připevněných hřeby k vnitřnímu kroužku železa širokému více než centimetr. Odtud pojmenování železná koruna, přičemž podle legendy se jedná o roztavený hřeb z Kristova kříže. Kromě Otce vlasti korunu získali z lucemburské dynastie také jeho dědeček Jindřich VII. a syn Zikmund.
Ke korunovaci Karla IV. lombardským krále ale došlo v Miláně, v bazilice sv. Ambrože, kam byla železná koruna z Monzy přivezena. Slavnost se odehrála v přilehlé skromnější kapli sv. Zikmunda. Karel IV. si ji vybral snad proto, že z Francie do Čech přivezl ostatky tohoto světce, jehož jméno dal později i jednomu ze svých synů. Baziliku založil patron Milána sv. Ambrož ve 4. stol., takže jde o jeden z nejstarších kostelů ve městě. Ambrož je v Milánu dodnes neopominutelnou postavou. Miláňané se sami nazývají „ambrosiány“, pojmenovali po svém patronu řetězec bank, který již ale zkrachoval, a jeho svátek 7. prosince slaví mimo jiné velkým trhem v blízkosti kostela a hlavně otevřením nové sezony v proslulé La Scale.
Do kostela vejdete přes obdélníkové nádvoří s kolonádou. Hlavice sloupů zdobí vzpínající se koně a rozzuření draci. Ambrožovy ostatky leží v kryptě pod kostelem, z původního svatostánku již toho ale zbylo jen málo. Původní chrám přebudovali v 8. stol. benediktini na rozlehlý klášter a vestavěli do něho „zvonici mnichů“. Později pak přibyla o něco menší zvonice na levé straně. Na další významné přestavbě v 15. stol. se podílel slavný architekt Bramante. V interiéru si povšimněte velmi hezké žebrové klenby, nádherné kazatelny a oltáře z 12. stol. zdobeného zlatem, stříbrem a drahokamy a završeného baldachýnem. Kopuli v kapli u jižní lodi lemují pěkné mozaiky, zaujme především Kristus Pantokrator byzantského původu. V přilehlém klášteře sídlí katolická univerzita.
K nejstarším milánským kostelům patří rovněž bazilika San Lorenzo Maggiore, která stejně jako bazilika sv. Ambrože pochází ze 4. stol. Před chrámem stojí v řadě 16 korintských…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Milán a Lombardie