Mozaika

Na úpatí stojí městečko Krásno, svahy jsou provrtány rudnými doly a vede po nich i Dlouhá stoka a na vrcholu stojí rozhledna. Podklad zdejšího kraje tvoří karlovarský žulový masiv (pluton), což je obrovité hlubinné těleso, které se svým temenem s mnoha výběžky dere na povrch. Krásenský vrch je jedním z těchto elevací na žulové klenbě. Karlovarský pluton vyniká abnormálním nahromaděním různých rud uložených mělce pod povrchem, a proto také v celém kraji vznikalo už ve středověku mnoho rudních dolů a hornických osad. Obec Tři Lípy byla jednou z nich. Majitelé okolních dolů se však rychle měnili a podle jedněch – Krásenských – dostaly jméno nejen doly, ale i obec a nakonec celý kopec. Těžba v okolí Krásna probíhala od 15. století a vrcholila ve století 17. a 18. Na dole Vilém se těžilo ještě koncem 20. století. Ze smíšeného rudního koncentrátu se získával hlavně wolfram, měď a cín. Zejména cín byl ve středověku vysoce žádaný a v Krásně také pracovalo několik cínařských dílen. Pár jejich krásných výrobků dnes můžeme vidět v místním muzeu. K zajímavým městským památkám patří také napůl kamenná, napůl dřevěná zvonice ze 16. století. Je zhruba za stejné doby jako známá Dlouhá stoka, vybudovaná roku 1536 v délce necelých 25 km z Kladských rašelinišť a tamního rybníka do Krásenských rudních dolů. Když půjdeme lesní cestou po úbočí Krásenského vrchu, na několika úsecích nás bude tento zrekonstruovaný umělý kanál doprovázet. Byl vyhlášený za technickou památku a měli bychom se k němu chovat s respektem – vždyť je starý bezmála pět století.

Mozaika Kamenná rozhledna na Háji u Aše slavila v roce 2004 sté výročí svého otevření. Svou výškou 44 m a masivním provedením patří k nejmohutnějším vyhlídkovým stavbám u nás. Byla postavena podle návrhu drážďanského architekta Wilhelma Kreise, který za tento návrh získal v roce 1901 na umělecké výstavě v Drážďanech zlatou medaili. Dnes je rozhledna společně s turistickou chatou součástí výletního a sportovního areálu.

Starý Hrozňatov, středověká ves s rozptýlenými starými statky a několika pěknými hrázděnými domy leží jižně od Chebu, blízko bavorských hranic. V hlubokém údolí Mohelenského potoka, na skalním ostrohu, postavil počátkem 13. století Jindřich z Kynšperka mohutný hrad. Podle krajové pověsti byl právě zde držen v zajetí a nakonec umučen hladem a špatným zacházením český šlechtic Hroznata (1160—1217), zakladatel dvou klášterů – v Teplé a Chotěšově – a jako mučedník později blahoslavený. I když historikové nepředpokládají, že byl vězněn právě tady, pověst se v kraji urputně držela a nakonec byly hrad i obec Starý Kynšperk nazývány Starým Hrozňatovem. Dnes zůstala z hradu především robustní válcovitá Černá věž, která temně dominuje hradním budovám, už dávno přestavěným na zámek. Starý Hrozňatov byl od 17. století také významným poutním místem. Když jeho panství získali chebští jezuité, nechali z peněžních darů Jindřicha Šlika a dalších šlechticů vybudovat křížovou cestu s kaplemi, která měla dvacet devět zastavení a vedla od Chebu (od dnešní Jesenické přehrady) až na kopec nad Hrozňatovem. Tam dali jezuité postavit loretu, tedy napodobeninu italské Svaté chýše, kde podle legendy žila Panna Maria. Po roce 1954, kdy byla většina zdejšího německého obyvatelstva vysídlena, loreta i křížová cesta se postupně měnily v ruiny a některé kaple byly dokonce zbourány. V roce 1992 vzniklo v Německu z iniciativy rodáků z Hrozňatova občanské sdružení na opravu poutního kostela, vedené Ing. Hartem. Ze značně velkého obnosu, vybraného hlavně v Bavorsku, ale i v Čechách, je celý komplex postupně rekonstruován. První obnovená pouť nad Starým Hrozňatovem se konala už roku 1993 za účasti tisíců poutníků z Německa i Čech, a založila tak tradici setkání a usmíření obou národů.

Mozaika Na břehu Ohře, nedaleko Kynšperka, leží nevelká ale zajímavá obec Mostov. Milovníci užitého umění obdivují v místním zámku velmi hodnotnou kolekci porcelánu, kachlových kamen a vitráží. Zámek stojí stranou obce, v rozlehlém anglickém parku a září nově opravenou fasádou. Svou romantickou podobu gotického hrádku získal koncem 19. století, kdy si toto místo zvolil za rodinné sídlo spolumajitel slavkovské porcelánky, baron G. Haas z Hasenfelsu, který tady žil od roku 1885. Jeho jméno bylo také součástí velmi slavné porcelánové značky Haas & Czjzek. Haasova rodina tady žila až do konce 2. světové války. Od roku 1992 je zámek Mostov chráněný jako kulturní památka, ale není pouhým muzeem. Po náročné rekonstrukci slouží jako romantický zámecký hotel a jeho interiér nezapře, že v něm kdysi bydlel majitel porcelánky a milovník umění. Stylově zařízené pokoje, salonky i společenské sály poslouží především pro mimořádné a slavnostní události rodinné ale i pro různá kulturní a pracovní setkání. Zvlášť přitažlivý je pro ty, kdo se rozhodli věnovat víkend nebo celý týden aktivnímu odpočinku v duchu wellness stylu. Najdou tu venkovský klid, lázeňské služby, luxusní zařízení zámku a krásnou okolní přírodu.

Obec Radošov leží na staré obchodní zemské cestě, která vedla z Prahy přes Slaný a Žatec do Chebu a odtud pokračovala dál do Německa. Původně tady byl přes řeku jen Radovanův brod. V roce 1364 však Karel IV. udělil městu Ostrovu privilegium ke stavbě mostu a vybírání cla, o dva roky později dokonce přikázal kopcům jedoucím do Prahy používat tuto cestu. První most byl celý dřevěný, několikrát však vyhořel, několikrát jej spálila vojska, a své také udělaly povodně a plující ledy, a tak po povodni v roce 1768, kdy byl most značně poškozen, byly jeho pilíře vyzděny, ale horní část včetně střešní konstrukce zůstala dřevěná. Za napoleonských válek byl most částečně rozebrán, ale po pominutí nebezpečí byl opraven včetně zastřešení. V tomto stavu se zachoval až do 2. poloviny 20. století, kdy proběhla jeho celková rekonstrukce. V létě roku 1986 však za nevyjasněných okolností celá dřevěná konstrukce mostu shořela, zůstaly jen kamenné pilíře. Pro místní obyvatele to byla velká rána, neboť se traduje, že pokud most ztratí „klobouk“ nastane konec světa. MozaikaV roce 2001 začala díky Obecnímu úřadu v Kyselce a za podpory ministerstva pro místní rozvoj konečně dlouho očekávaná obnova mostu podle dochované historické dokumentace. V září roku 2003 byl Radošovský most přes Ohří opět slavnostně otevřen. Délka jeho nosné konstrukce je 62,5 m a šířka 5,75 m. Jistou kuriozitou jsou bezesporu obrubníky mostu, které tvoří mohutné kmeny, široké až 70 cm. Horní část dřevěné kryté konstrukce je replikou konstrukce mostu před jeho zkázou v roce 1986.

Shopping Cart