Mystické nekonečno

Poušť je snad nejrozporuplnějším krajinným typem, který v lidech vyvolává nejrůznější reakce. Pro někoho je nehostinnou pustinou, jiného přitahuje svéráznou krásou, fascinuje někdy až hrůzostrašnými tvary a láká okouzlujícím nebezpečím. Největší pouštní oblastí na světě je se svými více než 9 milióny km2 Sahara. Pokrývá skoro třetinu afrického kontinentu, druhá největší pouť světa, asijská Gobi, by se na plochu Sahary vešla sedmkrát.
Kdysi dávno bývala převážná část dnešní Sahary úrodnou savanou. V době, kdy sever Evropy i Ameriky klesal pod tíhou ledovců, v Africe se vystřídala čtyři období vydatných dešťů s příjemnými teplejšími údobími. Sahara byla křižovatkou cest loveckých a pasteveckých kmenů. Ještě v dobách říše římské zůstávaly na okrajích pomalu se rozšiřující pouště zbytky zelené krajiny porostlé travou, křovisky i stromy s dostatkem přirozených vodních nádrží a toků. Ve vnitrozemí vzkvétala města a sever Afriky plnil funkci obilnice Evropy.
Lidé však vykáceli nádherné cedrové lesy v pohořích Atlasu, později zničili i křoviny a zkázu dokonala stáda zvířat, spásající vegetaci do kořínků. Sahara zahájila své vítězné tažení po Africe podporována suchými pasáty, v jejichž pásmu leží. Vždyť právě vítr je nesporným pánem pouště. I díky němu se současná Sahara rozkládá od atlantského pobřeží na západě až po východní břehy černého kontinentu. V Maroku tvoří její severní hranici pohoří Antiatlas a na něj navazující Džabel Sarhro. Na jihu končí pouště mezi 18. a 15. stupněm severní šířky…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 10/2014

Shopping Cart