Každá architektura má nějaký výrazný prvek. Gotika štíhlé věže, renesance a baroko zaklenuté kopule, secese vynalézavé detaily a moderna neotřelé kombinace materiálů. Architektura východní Afriky byla především účelná. Domy z bloků korálového vápence měly zaručit bezpečnost svým obyvatelům a zaručit snesitelné prostředí pod nemilosrdným rovníkovým sluncem. Pro uměleckou kreativitu tu příliš prostoru nebylo. Jedinou výjimkou byly dveře.

Svahilské či zanzibarské dveře jsou nejnápadnější částí historických domů v oblasti východní Afriky. V poměrně strohých stavbách vynikne vyřezávaný detail dřevěných veřejí na první pohled. Každý majitel věnoval dveřím velkou pozornost i velké sumy peněz, protože jejich výzdoba symbolizovala jeho společenský status.
První zmínka o domech s vyřezávanými dveřmi pochází z Mombasy, z období kolem roku 1500. Svého vrcholu pak tyto dveře dosáhly v 19. stol. Dveře s hlubokou řezbou najdeme v historických městech východního pobřeží, od Mosambiku až po souostroví Lamu. Díky obchodním karavanám se dostaly hluboko do vnitrozemí a lze je obdivovat i v několika městech u jezera Tanganika. „Zanzibarské“ dveře zdobí také domy až v dalekém Maskatu, hlavním městě Ománu, kam se dostaly v rámci námořního obchodu. Vzhledem k nedostatku kvalitního dřeva na Arabském poloostrově šlo o luxusní zboží, které si mohli dovolit jen zámožní l…