V neklidných dobách po jeho smrti měla tato zemská pevnost i jiné, problematické nájemníky, kteří dokonce jako loupeživí rytíři napadali okolní královské majetky, a proto Václav IV. Hasištejn vojensky dobyl. Když se ocitl ve finanční nouzi, dal jej, těžce poškozený, jako zástavu Mikuláši z Lobkovic, a protože půjčené peníze ve stanovené lhůtě nevrátil, stal se hrad dědičným majetkem Lobkoviců, kteří drželi Hasištejn až do roku 1609 a založili zde svou druhou, hasištejnskou větev, poněkud chudší než byla větev Popelů.
Na hradě se narodili i dva Mikulášovi potomci – starší Jan (1450—1517) a mladší Bohuslav (1762—1510). Oba se stali vlivnými šlechtici své doby, získali univerzitní vzdělání v Itálii, hodně cestovali a zabývali se literaturou. Jan, který roku 1469 získal město Kadaň jako další královskou zástavu, byl významným diplomatem. Po smrti krále Jiřího z Poděbrad se hodně angažoval ve prospěch polského prince Vladislava Jagellonského (1456—1516), a když roku 1471 skutečně usedl na český trůn jako Vladislav II., měli Lobkovicové na jeho dvoře otevřené dveře – i když to byl dvůr chudý a Jagellonec přezdívaný „Bene“ byl slabý, na vše přikyvující král…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 2/2006

Hledáte ubytování v Krušných horách? Najdete je na: http://www.travelguide.cz

Jaroslava Janoušová