Žádné jiné z přímořských měst Vietnamu se nepodobá Nha Trangu: Moderní město táhnoucí se podél sedmikilometrové pláže se zelenou promenádou, s vlahými večery po horkých dnech, kdy se teprve začíná pořádně žít, má šarm připomínající francouzskou Riviéru. Přesto ale zůstává své a vietnamské.
Nha Trang je sedmým největším městem ve Vietnamu. Počet jeho obyvatel (v současnosti zhruba 400 000) přitom trvale narůstá. Mnohem větším tempem ale přibývá jeho návštěvníků – v letech 2005–2015 tu byli vidět především ruští turisté (v řádu desítek tisíc měsíčně). Kdo sem zamíří nyní, měl by být připraven na to, že v posledních dvou letech je mnohonásobně přečíslily davy turistů čínských (v řádu stovek tisíc měsíčně!). Vedle ruských nápisů tak centrum města zaplavily i čínské znaky. Za tento turistický příval může především blízké letiště v Cam Ranhi, kam poté, co se stalo v roce 2009 mezinárodním, létají desítky přímých letů z různých míst obou zemí. V současnosti tudy projde na pět milionů cestujících ročně.
Dlouhé pobřeží Nha Trangu přerušuje ústí řeky Cai (čti kai). Kousek od řeky na severní straně města leží dvě nejhezčí atrakce Nha Trangu – čamské věže Po Nagar a mys Hon Chong. Oblast Nha Trangu byla až do 17. stol. součástí čamské říše, resp. její samosprávné části Kauthara. Čtveřici věžových svatyní, zasvěcených bohyni Po Jang Inu Nagar (či zkráceně Po Nagar), postavili Čamové mezi 8. a 13. stol. Cihlovým stavbám údajně předcházel dřevěný chrám, který byl ale v 8. stol. vypálen. Bohyně Po Nagar se obvykle ztotožňuje s hinduistickou bohyní Párvatí, manželkou boha Šivy. Pro Čamy v jižních částech říše představovala hlavní ochranné božstvo a šlo tak o protějšek samotného Šivy, jenž byl uctíván v severnějších částech Čampy, zejména v hlavním náboženském centru My Sonu.
Svatyně Po Nagar, vybudované na pahorku shlížejícím na ústí řeky Cai, tak po celá staletí fungovaly jako druhé nejdůležitější kultovní místo celé Čampy. Na rozdíl od My Sonu přitom nepřestaly nikdy plnit svou posvátnou roli. Dokonce ani Vietové, kteří Kautharu ovládli v 17. stol., svatyně neponičili a dál ochrannou bohyni ctili jako svou vlastní. Vstupujeme-li do hlavní věže, kráčíme tak vstříc minulým věkům, neboť soše bohyně z 11. stol. se lidé chodí poklonit už bezmála tisíc let. Pouze v této hlavní, nejvyšší věži zůstaly originální sochy, zatímco zejména lingamy v menších věžích byly nedávno nahrazeny kopiemi.
Nedaleko odsud vyčnívá do moře výběžek Hon Chong známý malebnými skalisky či spíše obřími balvany, jakoby rozsypanými po jeho úbočí a pod ním. Procházka mezi nimi nabízí efektní kulisy při pohledech na severní část nhatrangského pobřeží i na moře.
V centru Nha Trangu se kromě docela zajímavé tržnice vydává mnoho turistů k chrámu Long Son (doslova „chrám Dračí hory“), nejznámější buddhistické svatyni ve městě. Nemá sice…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Vietnam