Okolo lužických jezer

S chutí a pocitem zasloužené pauzy se zakusuji do Bockwurstu, uzeného dědictví NDR. S úlevou si zouvám své „velmi pohodlné“ brusle a vychutnávám si pohled na hladinu jezera Senftenberger See, které ve mně evokuje vzpomínky na mé zdejší předrevoluční surfařské mládí. Trpce úsměvné bylo čekání na směr větru – foukalo-li od elektrárny, hladina jezera i všechny plachty byly pokryty černým popílkem. Vítr v opačném směru nám dával spatřit vodu až k nevíře průzračnou. Nostalgie a zvědavost mě přiměly ověřit informace o skvělých inlinových trasách v tomto regionu.

Mohutný párek Bockwurst sice je tím, čím býval, zato jezero a jeho okolí se zcela změnilo: vzhledem ke zrušené tepelné elektrárně je naštěstí jedno, odkud fouká vítr, jezero je stále nádherně čisté, navíc je lemují stánky s občerstvením, různé atrakce i udržované pláže.

Do povědomí našich cykloturistů a inlinistů se Lužická jezerní oblast pánev teprve začíná dostávat. Troufám si tvrdit, že jde o bruslařský ráj budoucnosti. Je tu vybudováno více než 1000 km cyklostezek, převážně dokonale asfaltovaných, z čehož mohou profitovat i bruslaři. Nabízejí se nejen okruhy kolem jezer, ale i dálkové cyklotrasy, vedoucí např. do sousední oblasti Spreewaldu, do bruslařské Mekky Fläming, ale i do blízkých severních Čech či do přilehlého Polska; k nejznámějším patří 186 km dlouhá cyklomagistrála Seenland Route, Dolnolužická důlní cyklotrasa, Sprévská cyklostezka, Stezka knížete Pücklera či Žabí cyklostezka.

Nazítří se vydávám na trasu kolem nově vzniklých jezer po zcela nové stezce. Hned první metry mě uvádějí do jiného světa, než jaký jsem znala v minulosti: nový, dokonalý asfalt, nejjemnější, jaký si inlinista může představit. Toť základ bruslařovy euforie. Zprvu přesně nevím, zda mě tato krajina přitahuje, přívlastek „krajina v přerodu“ je opravdu dvojsmyslný. Třpytící se vodní plochy s plážemi, březovými a borovými háji a vřesovišti kontrastují s hlubokými hnědými krátery, připomínající povrchy jiných planet, neobydlených, nehostinných. Cítím vzrušení z pocitu, že jsem ve správný čas na správném místě. Za několik let zde najdeme dokonale rekultivovanou krajinu bez jizev a mnohým bude připadat nedotčená a panenská… Přijiždím k Partwitzer See, odkud zamířím k Senftenberskému jezeru, kde se těším na osvěžující koupel. Pak prodrncám centrem města Senftenbergu přes kočičí hlavy, abych letní bruslařský den završila poněkud paradoxně – v lyžařské…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Braniborsko