Ostrov Pico
Portugalská kultura zanechala na Azorách své stopy v podobě barokní architektury, v křesťanských tradicích, ale i v gastronomii. Houževnatost Portugalců se tu projevila především při výrobě vína, když dokázali na tvrdém sopečném podloží založit vinice a úspěšně pěstovat několik odrůd vinné révy. Nejznámější vinice najdeme na ostrově Pico.
Malé letadlo azorské společnosti SATA právě přelétá nad sopkou Ponta do Pico (2351 m n. m.), nejvyšší horou celého Portugalska a třetí nejvyšší horou v Atlantském oceánu. Zvědavě pozoruji kuželovitý kráter o průměru více než 500 m. Spící stratovulkán se k větší aktivitě probudil naposledy v roce 1718, kdy po jeho výbuchu dotekla láva až k moři, zatím vůbec poslední menší erupce byla zaznamenána o dva roky později. Pro mnohé cestovatele představuje sopka hlavní důvod k návštěvě ostrova, její vrchol se dá zdolat po více než čtyřhodinové vysokohorské túře. Můj případ to ale není – já sem letím hlavně kvůli vínu.
Jak letadlo klesá, jsou stále zřetelnější vinice pod námi, které se táhnou do dálky sopečnou krajinou, kde převládá černá barva. Portugalský spisovatel Raúl Brandão dal Picu kvůli ní jméno Ilha Preta (Černý ostrov). Člověka hned napadne, že tohle vůbec není místo, kde by čekal vinice. Nehostinný terén plný ostrých čedičových skal, bičovaný silný větrem z oceánu přinášejícím sůl, která spálí listy rostlin, pokud se o ně nestaráte. Celé generace prvních přistěhovalců, Portugalců, Vlámů či Angličanů, zde zanechaly nesmazatelné otisky své usilovné práce směřující ke kultivaci ostrovní krajiny. Vždyť i půdu vhodnou k pěstování plodin sem museli osadníci přivážet v koších na lodích ze sousedního ostrova Faial, protože na Picu jí byl nedostatek.
Hned po přistání se přesouvám do Madaleny, hlavního města ostrova a rovněž hlavního centra vinařství na celých Azorách. Mířím do vinného baru Cella na pobřeží. Vyniká zajímavým moderním designem propojeným s tradičními prvky ostrovního stavitelství. Majitelé totiž koupili opuštěný kamenný dům z čediče a vdechli mu nový život dynamickou dřevěnou přístavbou zvenčí připomínající tělo velryby. Při podrobnější prohlídce a návštěvě interiéru objevíme i další motivy převzaté z okolního prostředí včetně obrysu ostrova, skal nebo vinných sudů. Celá nová část působí ve výsledku jako obří skulptura vytvořená na míru pro toto konkrétní místo. Objednávám si láhev merlotu Terras de Lava, talíř se třemi druhy sýrů, chléb a pomerančový džem, vše domácí z ostrova Pico. Sedím venku na terase a vychutnávám si poklidný západ slunce s výhledem na Faial. Merlot má krásnou rubínovou barvu, voní po rybízu a vzadu na jazyku chutná po pepři. Ideální začátek poznávání ostrova…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Azorské ostrovy