Dobří hoši jdou do nebe, ti špatní do Pattaye, tvrdí nápisy na tričkách prodávaných ve městě, které se sice v posledních letech snaží přitáhnout i jiný druh návštěvníků, ale ve zkratce ten nápis vystihuje, co největší část turistů do Pattaye pořád vede. Pro některé z nich se toto místo, které je asi nejméně thajské z celého Thajska, stalo natolik silnou závislostí, že se jí nikdy nedokážou zbavit.
Sotva po přibližně dvouhodinové jízdě autobusem z Bangkoku dorazím do Pattaye, nechávám se odvézt přímo do epicentra místního dění. Nejživější část města s přibližně tříkilometrovou pláží kopírují paralelní ulice, propojené příčnými uličkami se spoustou barů a nočních podniků. Pláž sama o sobě mne sice příliš neuchvátí, ale nemohu nevnímat frivolní energii, která se kolem ní vznáší a s nastupujícím večerem nabývá na síle. Tady se prohánějí amatérští sportovci, na lavičkách posedávají děvčata, zatím ještě bez společnosti, a po promenádě korzují věkově i hmotnostně nesourodé dvojice ponořené do oparu iluze krátkodobého štěstí. Pattaya sice žije i přes den, ale vše podstatné nastává ve chvíli, kdy soumrak zatáhne oblohu a na konci pláže se rozzáří neony barů a nočních podniků Walking Street.
Až do 60. let 20. stol. nebyla Pattaya ničím víc než rybářskou vesnicí s jedním hotelem a několika bungalovy. Jméno dostala podle větru, který vane na začátku období dešťů. Jediná historická zmínka pochází z 13. stol., kdy zde odpočívaly oddíly krále Naraie bojujícího s Barmánci. K zásadnímu obratu došlo 29. června 1959, kdy sem dorazily čtyři nákladní automobily s vojáky z americké základny v Nakhon Ratchasima. Jejich týdenní pobyt položil základy k hojným návštěvám dalších mužů v uniformách, alespoň na čas unikajících z noční můry vietnamské války. Na základech, postavených těmito prvními průkopníky, stojí Pattaya dodnes. Mísí se v nich moře, vodní sporty, bary i bouřlivý noční život.
Dnes je Pattaya největším thajským letoviskem s rozvinutou infrastrukturou tvořenou přibližně 2000 hotely, ale její počátky byly více než skromné. Hotely tu nebyly, první američtí návštěvníci si pronajímali některé z mála domů vlastněných Thajci. Téměř liduprázdná pláž představovala vítanou alternativu k městské džung…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Thajsko