Pelhřimov o sobě dává vědět každoročně v červnu, kdy se ve městě koná Mezinárodní festival rekordů a kuriozit. Mediálně vděčné téma se objevuje ve všech denních zprávách a na některé neobvyklé výkony se mnoho diváků přijíždí podívat osobně. Ti, kdo se dostanou do Pelhřimova v jiném čase, si mohou nejzdařilejší kuriozity a fotografie mimořádných výkonů prohlédnout ve starobylé Dolní městské bráně, v níž je Muzeum rekordů a kuriozit. Agentura Dobrý den, která muzeum spravuje a zabezpečuje také české dodatky pro Guinnessovu knihu rekordů, umístila některé exponáty i do Centra volného času u kina Vesmír. Pelhřimovský svět podivností rozšiřuje i Muzeum strašidel z Vysočiny.
Když už hovoříme o zvláštnostech Pelhřimova, musíme k nim přidat i jeho jméno. Evidentně není ani české, ani německé. Jeho základem je latinské Peregrimus s významem přespolní, poutník. A tak se jmenoval jeden pražský biskup, na jehož památku a zřejmě až po jeho smrti roku 1240 byla nová biskupská osada pojmenována. V nářeční výslovnosti se jméno měnilo na Pilgram, Pejřimov, Pelřimov i podomácky na Pejr nebo Pejrák.
Pražští biskupové a od roku 1344 arcibiskupové drželi Pelhřimov až do roku 1416. V následujícím období byl městem poddanským, a to až do roku 1572, kdy se měšťané z poddanství vykoupili. Po pětadvaceti letech jim Rudolf II. udělil privilegium města královského.
Přes všechny zničující požáry a válečná plenění si Pelhřimov udržel ve svém hradebním okrsku historický charakter a toto městské jádro bylo roku 1968 prohlášeno městskou památkovou rezervací. Kolem čtvercového náměstí a v přilehlých ulicích jsou zastoupeny všechny historické slohy od gotiky přes renesanci, baroko, klasicismus až po novodobou secesi, kubismus a výstřelky socialistického realismu. Zájemce o historické památky provede po městě pomyslná stezka po stavebních slozích, jejíž popis lze získat v místním informačním centru. My se zastavíme jen u staveb nejvýznamnějších.
Protože Pelhřimov dlouho patřil pražskému biskupství, mají jeho nejstarší gotické stavby sakrální charakter. Vůbec nejstarší kamennou stavbou Pelhřimova je kostel sv. Víta za městskými hradbami, který je také poslední upomínkou na starou farní obec, která byla zničena vojskem Záviše z Falkenštejna. Biskup Tobiáš pak odvedl zbylé obyvatele asi o 3 km dál, k říčce Bělé, kde založil novou obec se jménem svého biskupského předchůdce. Původně gotický kostel prošel mnoha přestavbami a jeho význam postupně upadal. Ve své barokní podobě naposledy sloužil jako hřbitovní kaple.
Největší pelhřimovský kostel sv. Bartoloměje je městskou dominantou a svou gotickou minulost si uchoval jen v několika přízemních prostorách. Po mnoha přestavbách a postupném rozšiřování získal dnešní podobu s renesančními sgrafity na fasádě, barokní věží a vnitřní výzdobou, již doplňuje netradičně pojatá kříž…