Poklidná vodní hladina nabídne jeho malovaným domům zrcadlo, a pak už řeka spěje dál, provázená typickými rýnskými čluny uvázanými u břehů a také dalšími středověkými městy a vesnicemi, ale i vinicemi a ovocnými sady. Tahle rýnská idyla trvá necelých 20 kilometrů, až do míst, kde se Rýn dostane ke skalnímu stupni. U Schaffhausenu ho nejprve obkrouží, ale pak své koryto rozšíří, jako by nabíral dech k velkému skoku. Říční úsek mezi Bodamským jezerem a Rýnským vodopádem je považován za nejkrásnější z celého Rýna.

Stein am Rhein
Malé městečko na horním toku Rýna je architektonickou perlou Švýcarska a jeho nejzachovalejším komplexem středověkých měšťanských domů. Je hezké po ránu, osvícené sluncem od řeky, i zvečera, když na Rýn klade své dlouhé stíny, dokonce i v noci, když se ztichlou nábřežní promenádou ozývá jen tiché šplouchání vln a středověké uličky osvětlují pouliční lucerny. Říci, že je to město jako malované, by nebylo správné, protože ono malované je. Celý den tady můžete strávit tím, že půjdete dům od domu a budete si „číst“ na jeho fasádách malované příběhy. Dnešním návštěvníkům jsou možná nesrozumitelné, ale ve středověku, a hlavně v renesanci, byly mezi vzdělanými měšťany obecně známé. Malby jsou nejrůznějších žánrů a stylů. Některé výjevy budí už úsměv svou dojemnou naivitou, na jiných se hned pozná mistrovská ruka. Většina nástěnných maleb pochází z 16. století a jejich náměty prozrazují zálibu tehdejších měšťanů v antické mytologii, v historických událostech a také v symbolice. Například dům U Slunce nesymbolizuje jen domovní znamení. Rozsáhlá malba nad vchodem přes celý štít zobrazuje známou antickou anekdotu: Filozof Diogenes sedí ve svém sudu a před ním stojí slavný vojevůdce Alexander Makedonský. Renesanční lidé už od školních lavic věděli, co si ti dva povídají – Alexander: „Čím ti mohu prospět?“ Diogenes: „Ustup mi ze slunce.“ – a jistě i ocenili vtipnost námětu. A tak bychom mohli jít dál a dál, sledovat příběh od příběhu, jako většina zdejších návštěvníků, kteří neustále krouží kolem náměstí, odtud k Dolní bráně, na nábřežní promenádu a zase zpět na náměstí, a stále se nemohou nabažit té podívané v galerii pod širým nebem.
Náměstí Marktplatz je nejživější po ránu, kdy se tady konají trhy. Stejně jako před staletími. V přízemí většiny měšťanských domů sídlí „kamenné“ obchody a také spousta kaváren a restaurací. Mnohé obsluhují i v předzahrádkách na náměstí. A tomu všemu kraluje osamocená budova radnice, usazená v horní části obdélníkového prostranství. Pochází z roku 1539, dnešní podobu však dostala až o dvě staletí později, kdy ji radní zvýšili o jedno hrázděné patro a mansardovou střechu ozdobili věží s hodinami a zvonem. V malované radnici dodnes zasedají představitelé města, ale v některých historických sálech jsou také vystaveny městské muzejní sbírky…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 6/2003

Další informace o Švýcarsku naleznet zde: http://www.sopka.cz