V roce 1993 byl se zahraniční pomocí zrekonstruován a bohoslužebným účelům navrácen protestantský kostel sv. Petra na Něvském prospektu, jedna z nejhezčích staveb období klasicismu v Petrohradu.

Plným jménem chrám sv. Anny a Petra, zkráceně Petrikirche, byl postaven německými luterány v letech 1833–1838. Autorem projektu byl Alexander Brüllow (v ruské transkripci Brjullov), který jej pojal jako stavbu s půvabným, vzdušným interiérem, jak to odpovídalo protestantské kazatelské tradici kostelů soustředěných spíše k hlásání slova Božího než k obřadům v mysticky působivém prostředí ortodoxních či katolických chrámů.

V roce 1937 však byl kostel zrušen a po válce, v roce 1962, dokonce uvnitř přestavěn na koupaliště s krytým bazénem. Osvícenská reformátorská horlivost, jak ji i naše země mohly poznat v josefínském období a jak se s ní dříve či později v různých podobách setkáváme vlastně v celých dějinách, došla tedy opožděně své zvláště tragikomické podoby i v bolševickém Rusku. Sotvakoho ovšem kdy napadlo vyfotografovat růžolící ženy s vlasy zabalenými do ručníků, jak vycházejí z velkolepého chrámu přímo do hemžení Něvského prospektu. Fotografie interiéru ukazují alespoň vzhled kostela v době kolem roku 1900 a pak po nedávné rekonstrukci.