Plzeňské pivo
Víte, co mají společné třeba německá piva Veltins či Warsteiner, nizozemský Amstel, turecký Efes, jihoafrická Hansa nebo madagaskarští Three Horses? Je to jednoduché – slovo „Pilsener“ na etiketě. Ano, plzeňské ovládlo svět.
Každý český pivař ale ví, že to jediné pravé plzeňské, onen Prazdroj všech plzeňských piv světa, se vaří v Plzni, dokonce už déle než 180 let. A tak se vydejme po jeho stopách.
Nejlepším výchozím místem pro objevitelskou cestu za plzeňským pivem je Pivovarské muzeum, které sídlí v jednom z historických právovárečných domů ve Veleslavínově ulici, přesněji řečeno ve dvou domech, protože na dvoupatrový obytný dům navazuje trakt jednopatrové bývalé sladovny. Původní dům byl postaven hned po založení města Václavem II., nejstarší písemná zmínka o něm pochází z roku 1400. Zároveň s muzeem je v domě rovněž vchod do Plzeňského historického podzemí, které má s historií piva v Plzni také co do činění. A do třetice ještě jedna zajímavost – v rámci prohlídky muzea uvidíte za sladovnou i kus dochovaných městských hradeb, který je jako jediný v Plzni úplný, má vnitřní i vnější hradební zeď.
Plzeňské podzemí bylo rozsáhle sanováno v polovině minulého století, protože na mnoha místech začalo docházet k propadům povrchu i k závalům sklepů. Celkem je pod historickou částí města více než 13 km chodeb. Prohlídková trasa měří asi 800 m a tvoří přibližně čtverec pod Veleslavínovou, Rooseveltovou, Perlovou a Pražskou ulicí. Vede druhým patrem sklepů, v tom prvním nad námi patří sklepy stále k jednotlivým domům. Právě tady nechávali měšťané zakvasit a dozrávat své pivo. Právovárečných domů bylo v Plzni na 260 – zajímavé je, že várečné právo se udělovalo k nemovitosti, nikoli osobě. Asi dvacítka pivovarů stála za městem, to kvůli nebezpečí požáru, protože k vaření piva byl potřeba otevřený oheň. Každý právovárečník si do pivovaru přivezl své suroviny a odvážel si z něj mladinu, kterou nechal ve spilce v 1. patře sklepů zakvasit a sudy pak k dozrání uložil o patro níž na sudovou lavici.
Pivovarské muzeum v první místnosti připomíná, že v tomto domě bývala od 19. stol. také pivnice, a pak už vede návštěvníka do rozlehlého prostoru původně gotické, v dnešní podobě z 1. pol. 19. stol. klasicistní sladovny s přilehlým hvozdem, jak se říká prostoru, kde se suší slad. Zajímavá je připomínka pivovarských bednářů, kdysi nepostradatelné profese. Když byla bednárna Měšťanského pivovaru na vrcholu, v roce 1892, pracovalo v ní 148 bednářů. Dnes jich má Plzeňský Prazdroj osm a jsou to poslední pivovarští bed…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Plzeňsko