Loosovy interiéry
O tom, že se v Plzni skrývá poklad, věděli dlouhá desetiletí jen odborníci. Však on byl ten poklad také pořádně schovaný pod nánosy všemožných úprav a přestaveb, jeho část byla dokonce nenávratně zničena. Až teprve 21. století ho nechalo zazářit v původní kráse, jakou se skvěl zhruba před sto lety. Skoro jako zjevení se na seznamu plzeňských památek objevila, a pořádně vysoko, nová položka – Loosovy interiéry.
Je to přesně 20 let, co se v Plzeňském memorandu, jímž se uzavřelo mezinárodní sympozium Adolf Loos/Dílo a rekonstrukce, objevily na adresu Loosových plzeňských interiérů takové formulace jako „základní kameny moderní světové architektury“ nebo „neopomenutelná součást evropského kulturního dědictví“. Zájemci o moderní architekturu Loose jistě znají, ale pro ostatní čtenáře je na místě stručné shrnutí.
Adolf Loos se narodil v roce 1870 v Brně v rodině kameníka a sochaře Adolfa Loose st. Otec ale v jeho osmi letech zemřel, s matkou si příliš nerozuměl, což mělo vliv i na jeho střídání škol. Odmaturoval na průmyslové škole v Liberci, pak studoval na několika místech (mj. ve Vídni a v Drážďanech) architekturu, ale žádná z těchto studií nedokončil a odjel za svým strýcem do Ameriky. Strávil tam tři roky, zdokonalil si angličtinu, získal řadu nových podnětů a zkušeností a také tam začal psát umělecké kritiky. Rád se vyjadřoval prakticky k čemukoli, což ho provázelo celý život. Po návratu do Evropy se usadil ve Vídni, kde rychle pronikl do intelektuálních kruhů a modernistického hnutí. V roce 1897 tam získal svou první architektonickou zakázku na zařízení interiéru krejčovského salonu Ebenstein. První zakázku na postavení celého domu dostal až v roce 1909 – šlo o obchodní dům Goldman a Salatsch ve Vídni na Michaelerplatzu, přímo naproti jednomu z vchodů do Hofburgu. V té době se začali ozývat i jeho kritici, kteří říkali, že jako architekt nepotřebuje Loos nic jiného než tužku a gumu, protože všechno, co ostatní nakreslí, on zase vygumuje. Zlé jazyky tvrdily, že se v případě tohoto domu inspiroval mříží od kanálu (kvůli rozmístění oken), císař František Josef I. prý přikázal na stranu do Michaelerplatzu dokoupit těžké závěsy, aby se na stavbu nemusel dívat. Loos později postavil několik rodinných domů, například v Paříži vilu pro jednoho ze zakladatelů dadaismu, básníka a dramatika Tristana Tzaru, nebo Müllerovu vilu a Winternitzovu vilu v Praze, jeho doménou se však staly především interiéry.
V roce 1907 pracoval Loos poprvé také v Plzni. Prvního zákazníka zde získal prostřednictvím vídeňské rodiny Krausových – novinář Karel Kraus byl jedním z jeho nejbližších přátel a Loos navrhl interiéry bytů pro jeho bratry Alfreda a Rudolfa. Alfred se oženil s Rosou Hirschovou, jejíž bratr Wilhelm Hirsch, majitel továrny na dráty a drátěné hřebíky v Plzni, si nechal od Loose navrhnout interiér pětipokojového bytu (dodnes nedochovaný). Hned poté se dalším Loosovým zákazníkem stal Hirschův bratranec a od roku 1907 také společník ve firmě, Otto Beck, který v té době už skoro deset let Loose obdivoval na základě jeho článků v rakouských novinách. Toto první Loosovo plzeňské angažmá pokrývá roky 1907–1910. Podruhé se Loos vrátil do Plzně v roce 1927 a s přestávkami tu na různých zakázkách pracoval skoro až do své smrti v roce 1933. Vzhledem k jeho zhoršujícímu se zdravotnímu stavu se na realizaci zakázek podíleli rovněž někteří jeho spolupracovníci, zejména Heinrich Kulka. Výsledkem je, že Plzeň se dnes pyšní druhým nejvyšším počtem Loosových realizací na světě, hned po Vídni. Celkem se hovoří o šestnácti, Loosova účast je jednoznačně prokázána u třinácti. Od loňského roku jsou čtyři z nich, krásně zrestaurované, pravidelně přístupné pro veřejnost v rámci tří prohlídkových tras, čtvrtá trasa pak příležitostně několikrát do roka představuje další dva interiéry, které dosud na restaurování čekají a nejsou zařízené.
U Loosových interiérů určitě platí, že je lepší jednou je vidět, než si o nich desetkrát číst. Představme si je proto společně s jejich původními majiteli opravdu jen stručně. Začít můžeme některými základními charakteristickými rysy Loosovy tvorby. Při svém americkém pobytu se seznámil s myšlenkami slav…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Plzeňsko