Valaiské Alpy jsou považovány za nejkrásnější a turisticky nejpřitažlivější velehorský hřbet. Jejich symbolem je Matterhorn, jehož nádherná pyramida je součástí zježeného centrálního hřbetu, kde se zvedá řada dalších čtyřtisícovek. Skupině pěti štítů v bezprostřední blízkosti Matterhornu (4478 m) se tady říká Císařská koruna. Patří k ní ještě hroty Weisshorn (4505 m), Zinalrothorn (4221 m), Obergabelhorn (4036 m) a rozložitý Dent Blanche (4357 m). Při úpatí nejvyšších štítů leží ledovcové pole o celkové ploše asi 620 km2, což je největší souvislá zaledněná plocha švýcarských Alp. Okraje ledovců se spouštějí dlouhými jazyky do údolí a jejich tající vody se záhy mění v bouřlivé horské říčky, které hloubí úzká boční údolí. Taková, jako jsou Val d´Hérens, Val d´Hérémence nebo proslulé prázdninové údolí Val d´Anniviers. Každé z těchto údolíček má trochu jiné osídlení, nosí se tady trochu jiné kroje, každé je něčím jedinečné.
Val d´Hérens je údolí s malebnými vesnicemi, jejichž tmavé až černé dřevěné domy po celé léto rozveselují červené lampiony pelargonií. Ti, kdo sem z hlavní silnice podél Rhôny odbočují, zpravidla vyhlížejí z každé zatáčky jediný cíl – zemní pyramidy. Když je poprvé zahlédnete z dálky, jak se mihnou mezi zelenými svahy, vypadají jako obrovská termitiště. Zblízka je to spíš kuriózní než impozantní hliněná kulisa, nesourodá směs hlíny, písku a kamenů všech velikostí, táhnoucí se ze svahu v délce asi 500 metrů. Zúžený horní okraj této hradební zdi pak zdobí jakoby gotické věže, mnohdy ukončené mohutnou bání – kamenem. Tan pod sebou chrání před deštěm a rozmyvem tenkou nožku, na jejímž vrcholu odvážně balancuje. Mnoha vížkám kamenné báně chybí, ale můžete si být jisti, že tam donedávna seděly a teď se pravděpodobně povalují někde na svahu. Tato přírodní kulisa zakončená zemními pyramidami je poslední zbytek hodně staré morény, která koncem poslední doby ledové doprovázela ledovcový splaz až sem, hluboko do údolí. Je však už nejméně deset tisíc let vystavena erozi a zbývá z ní jen velmi málo. Ale ten zbytek je velmi malebným a zajímavým dílem přírodní architektury.
V sousedním údolí Val d´Hérémence můžeme zase obdivovat impozantní dílo lidské architektury – nejvyšší betonovou hráz na světě. Pohled od její paty vzhůru bere dech. Za zdí zvanou Grande Dixence leží rozlehlé přehradní jezero Dix obklopené věncem hor. Hmota hráze by podle zdejších informací vystačila na vytvoření dvou největších egyptských pyramid. Stavba stála neskutečné peníze. Je v ní však zabudována elektrárna vyrábějící čistou energii, a to je pro Švýcary nejdůležitější…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 6/2003
Další informace o Švýcarsku naleznet zde: http://www.sopka.cz