O dva kilometry dál je potůček sveden potrubím pod zem, aby jako oficiální pramen vyvěral pod monumentem vybudovaným na horské louce. Potok pak pokračuje borovými lesy, loukami a krásnými vápencovými kaňony pohoří Montes Universales. Na své 910 kilometrů dlouhé cestě protéká dál středním Španělskem, elegantním obloukem ze tří stran obtéká starobylé Toledo, loudá se přes řadu rozsáhlých vodních nádrží v oblasti Extremadury a míří do Portugalska, do Atlantského oceánu.
Tady, u malé loužičky ukryté v lesní hrabance, nenasvědčuje nic tomu, že stojím u zrodu významné řeky. Pokračuji mírným stoupáním po dně mělkého údolí, až mezi borovicemi začne prosvítat světlo. Ocitám se na oblém horském hřebenu, který tvoří rozvodí mezi Atlantským oceánem a Středozemním mořem. Pohoří Montes Universales se svou nadmořskou výškou kolem 1800 metrů nepatří k nejvyšším v oblasti, přesto je pramennou oblastí dalších důležitých španělských řek: Júcar, Cabriel a Túria (zde v horním toku se nazývá Guadalaviar). Všechny tři směřují do Středozemního moře. Celá tato oblast je svým charakterem se zaoblenými vrchy a hlubokými lesy s množstvím bystřin vzdáleně podobná naší Šumavě. Nejvíce ale upoutá téměř úplná absence lidských sídel. Nízká hustota osídlení je však typická pro celou oblast Teruelu, kam Montes Universales patří…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 3/2004

Další informace o Španělsku naleznet zde: http://www.sopka.cz