Polské hory
Rovinaté Polsko je na hory poměrně chudé – prakticky všechna zdejší pohoří leží u hranic s Českem a Slovenskem. O to víc si ale Poláci svých hor váží a starají se o jejich ochranu i turistické využití.
S Českem sousedí postupně od západu polské části Jizerských hor, Krkonoš a hory v regionu Kladska: Jako Sudetské pohoří je znal už antický geograf Ptolemaios. Návštěva severní strany oblíbených českých pohoří bude zpestřením turistického programu v každém ročním období; výhodou oproti našim horským letoviskům je fakt, že tu na několika místech najdete i termální lázně. Co může být příjemnějšího, než když se vymrzlí po celodenním lyžování nebo unavení po náročné túře ponoříte do teplé vody?
Lázně, šperky i pól chladu
Polská část Jizerských hor je stejně jako ta naše ideální pro pěší túry, výlety na kolech a pro běžkaře. Koná se zde také nejproslulejší polský běžkařský závod Bieg Piastów, 50 km dlouhá obdoba naší Jizerské padesátky. Nejvyššími horami polské části „Jizerek“ (Góry Izerskie) jsou Wysoka Kopa (1127 m n. m.) a Stóg Izerski (1107 m n. m.). Specialitou pohoří, které láká příjemně zvlněným profilem bez prudkých stoupání a klesání, je česko-polská oblast tmavé oblohy velká asi 75 km2. Znečištění oblohy světelným smogem je zde minimální a podmínky pro sledování hvězdné oblohy jedny z nejlepších v Evropě. Góry Izerskie jsou rovněž považovány za „polský pól chladu“. Na horské louce Hala Izerska bylo v roce 1940 naměřeno -42,7 °C a v roce 2012 -36 °C.
Od raného středověku byla polská část pohoří oblíbeným místem kutání prospektorů. Zejména kolem osady Wielka Izera se tu totiž nacházely rubíny, acháty a safíry, jinde pak řada dalších drahých kamenů, z nichž vynikaly černé ilmenity zvané iseriny – ženy a děti je rýžovaly v potocích a prodávaly až do Berlína, kde se z nich vyráběly smuteční šperky.
Největším letoviskem je tu Świeradów-Zdrój (slovo zdrój znamená „pramen“ a označuje lázně). Pozoruhodností města je Lázeňský dům s nejdelší krytou promenádou v regionu (80 m) a umělou jeskyní; skrývá rovněž Muzeum lázeňského hornictví. Přímo z města vás kabinová lanovka dopraví na Stóg Izerski; horní stanice je ve výšce 1060 m n. m. Hned u ní začíná nepříliš náročná sjezdovka dlouhá 2,5 km a řada běžkařských tras, z nichž vás některé zavedou třeba i do Harrachova.
Proč počítal řepu?
Z Krkonoš (Karkonosze) náleží Polsku necelá třetina. Z české i polské strany je nejnavštěvovanější pohoří střední Evropy chráněno národními parky. V Polsku k ochraně přírody přispívá také zavedení vstupného ve výši 10 zlotých za den (asi 60 korun), které trochu omezilo příval návštěvníků. I tak jich sem ale chodí na dva miliony ročně. Krkonoše jsou rájem ptáků (bylo jich zde napočítáno na 160 druhů) a letounů – netopýrů a vrápenců tu žije 16 druhů. Znovu se objevují dávno vyhubení tvorové jako orel mořský, rys či vlk. Na polské straně najdete dva nejkrásnější krkonošské vodopády Szklarka a Kamieńczyk. Je tu také jezero Wielki Staw, oblíbený cíl nenáročných výšlapů. Na území polského Krkonošského národního parku je 112 km turistických stezek, 17 km sjezdovek, 10 lyžařských vleků, několik tras pro sjezdy na kolech a také dvě lanovky – jedna vede na Szrenicu (1362 m n. m.) a druhá na Kopu (1377 m n. m.). Znalci Krkonoš si jistě vzpomenou, že Szrenica leží na 27,7 km dlouhé Cestě česko-polského přátelství, která byla otevřena v roce 1961 jako Cest…
Úplné znění článku naleznete zde