Kostariky - Pár arů arakanga

Co je dobré vědět před návštěvou Kostariky

Chystáte se do Kostariky? Možná vám přijde vhod pár tipů.

Kdy vyrazit
Do tropické Kostariky vyráží nejvíce turistů v období sucha, které trvá od prosince do dubna. Nejstabilnější a nejteplejší počasí bývá od ledna do března. Sprchnout ale může kdykoliv – ne nadarmo je Kostarika tak zelená. Často se stává, že když na pacifickém pobřeží prší, tak na karibském pálí slunce a naopak. Před deštěm tedy často stačí uprchnout na druhou stranu země. Období od května do listopadu se vyznačuje vyšším množstvím srážek, nejdeštivějšími měsíci jsou září a říjen. Většinou neprší celý den – ráno bývá slunečno a liják začíná spíše odpoledne. V tomto období je menší pravděpodobnost spatřit zvířata, takže do národních parků se vyplatí vyrazit v brzkých ranních hodinách. V severozápadní provincii Guanacaste bývá suché období o několik týdnů delší. Průměrná teplota se v Kostarice během celého roku pohybuje v rozmezí 21–27 °C. Je třeba mít na paměti, že v zemi je velké množství mikroklimat, takže v horských oblastech či mlžných lesích teplota významně klesá, zatímco v přímořských oblastech stoupá. Proto nezapomeňte přibalit bundu a pláštěnku. Současně nezapomeňte na pevnou obuv. Při plánování cesty je důležité si uvědomit, co přesně chcete v zemi vidět a zažít. Pokud nechcete přijít o hnízdění želv v Tortugueru, musíte se na cestu vydat od července do září. Velryby v Pacifiku je zase možné nejčastěji zahlédnout od konce prosince do začátku dubna a poté od konce července do začátku listopadu, což jsou cykly jejich migrace.

Jak se v Kostarice pohybovat
Přestože je Kostarika malá země, přesuny z jednoho místa na druhé bývají dlouhé a stokilometrový úsek může vozem trvat třeba tři hodiny. Mnoho silnic má pouze jeden jízdní pruh, což se v kombinaci s hustou kamionovou dopravou nebo autonehodou může změnit ve šnečí závod. K hladkému provozu nepřispívá ani pokulhávající kvalita vedlejších silnic a sem tam záplava či sesuv půdy. Každopádně cestovat autem je ta nejpohodlnější volba s možností zastavit kdykoliv a kdekoliv. Nejlepší je vypůjčit si vůz s pohonem všech kol 4×4, který zvládne i hůře sjízdné silnice či horské cesty. Při řízení je třeba být na pozoru. Sami Kostaričané říkají, že při dopravních zácpách se moc nehledí na dopravní pravidla a vyhrává ten s nejostřejšími lokty. Klidná kostarická povaha na silnicích mizí a předjíždění v nebezpečných úsecích není výjimkou. Ekonomičtější možností z hlediska financí, ale ne času, jsou veřejné autobusy. V San José je někdy trochu složité se zorientovat, z kterého autobusového nádraží vyjíždí daný spoj. Nevýhodou je také velké množství zastávek. V minulosti se stávalo, že se ze zavazadlového prostoru ztrácely kufry, ale šoféři již zavazadla označují a vydají vám ho pouze po předložení příslušného lístku. Další možností jsou kolektivní turistické autobusy, ty jsou však o poznání dražší. Po městě se můžete pohybovat taxíkem, ale určitě je na místě zkontrolovat, zda má řidič zapnutý taxametr, jemuž se tu říká „La María“. V zemi funguje také služba Uber, kdy si cenu můžete zkontrolovat přímo v aplikaci.

Zdraví, hygiena a bezpečnost
Příjemným překvapením pro turisty je, že ve většině lokalit teče z kohoutku pitná voda. Přesto je lepší se v místě ubytování předem zeptat, aby zrovna nešlo o jednu z výjimek. Důležitou součástí výbavy je repelent, protože v zemi je registrován výskyt horečky dengue a nemoci chikungunya. Výskyt malárie či ziky je nízký, ale riziko není radno podceňovat. Nejvyšší výskyt těchto nemocí je hlášen v provincii Limón na východě země. Kostarika je v porovnání s jinými středoamerickými státy bezpečnou zemí. Ve větších městech je třeba být obezřetný před kapsáři, nepohybovat se po setmění na opuštěných místech a nenechávat v automobilu cenné věci a doklady. Za jízdy také nenechávejte cenné věci pohozené na sedadle, protože v San José byly hlášeny případy, kdy zloději rozbili okénko autům stojícím na červenou a ukradli peněženky a další cennosti. Kostarické orgány označily jako nebezpečnou zónu v hlavním městě ulice 14, 6 a 7. V přírodě je také třeba mít se na pozoru. V Kostarice se vyskytuje přes 20 druhů jedovatých hadů, kteří se sice lidem vyhýbají, ale určitě není od věci se dívat pod nohy a chodit v uzavřených botách. Kousanec od opice nebo mývala také může způsobit nepříjemnosti, takže zvířata nehlaďte a nevytahujte před nimi jídlo.

Peníze
Oficiální kostarickou měnou je colón (španělské příjmení Kryštofa Kolumba) se zkratkou CRC a značkou ₡. Na mnoha místech je možné platit americkými dolary a mnoho agentur vyžaduje platbu za výlety a adrenalinové zážitky právě v této měně. Často s nimi zaplatíte i v supermarketu, ale nazpět můžete dostat colony, což není vždy úplně výhodné. Hojně lze platit i platební kartou, někde si však účtují přibližně 3% poplatek, na který většinou upozorňují. Je dobré mít při sobě vždy nějakou hotovost, protože platební terminály přestanou občas fungovat. Mnozí cestovatelé jsou překvapeni cenami, jednoznačně nejvyššími z celé Střední Ameriky. K nejdražším položkám patří výlety a adrenalinové aktivity, jejichž cena se pohybuje většinou od 40 do 100 dolarů. Levnou záležitostí nejsou ani vstupy do národních parků (15–25 dolarů). Pečlivá ochrana životního prostředí Kostariky se odráží právě prostřednictvím ekologických tax zahrnutých do ceny vstupenky. Dalším důvodem vyšších cen je i velké množství turistů z USA.

Kostariky