Přes Ramzovou na Slezský Semmering

Celá smělá stavba, vedená mezi vysokými vrchy Jeseníků a Rychlebských hor, byla dokončena roku 1888 a měla zásadní vliv na hospodářský a později i turistický rozvoj celé oblasti. Pohled do jízdního řádu napovídá, že dnes tudy kromě osobních vlaků Českých drah projíždějí i rychlíky, spojující město Jeseník s Prahou, Olomoucí i Brnem (přes Hanušovice), nebo s Opavou, Ostravou a Vsetínem (přes Glucholazy a Krnov). Téměř 120 let po svém vzniku má trať stále klíčový význam především pro spojení s hlavním městem olomouckého kraje (kam Jesenicko administrativně patří), neboť horská silnice přes Červenohorské sedlo (1010 m) bývá často obtížně sjízdná a stavba tunelu pod hřebeny Jeseníků zatím patří spíše do říše snů a fantazie. Z Hanušovic vede naše trať lesnatým údolím vzhůru proti toku říčky Branná, která se při povodních v roce 1997 dokázala změnit na dravý tok ničící budovy, silnice i tratě a na dlouhé měsíce přerušila veškerou železniční dopravu. Jak se říčka mění v nenápadný potok, mění se i charakter krajiny, která se více otevírá slunci vykukujícímu přes zalesněné kopce. Než se vlak vyšplhá ze stanice Branná mezi podhorskými loukami a remízky do Ostružné, chvíli to trvá, neboť trať má jedno z největších stoupání v České republice. Malá horská obec s původními usedlostmi proměněnými většinou na rekreační střediska ožívá hlavně v zimě, kdy zdejší sjezdovky lákají klidným prostředím a příznivou cenou permanentek. Za Ostružnou stoupání pokračuje a vpravo se otevírají jedinečné výhledy na hřeben této části Jeseníků s dominujícím Keprníkem (1423 m) a Šerákem (1351 m).
Po několika minutách přijíždíme k prvnímu cíli naší cesty – na zastávku Ramzová, pojmenovanou podle dnes převážně turistické osady blízké obce Ostružná. Ramzová je se svými 760 metry nadmořské výšky vrcholovým bodem celé tratě a zároveň nejvýše položeným místem železnic na Moravě. Ramzovou prochází historická (dnes nerespektovaná) hranice mezi Moravou a Slezskem a také rozvodí Odry a Dunaje. V zimě tu bývá spousta sněhu a okolí Ramzové se sousední osadou Petříkov vyhledávají milovníci sjezdového lyžování z celé Moravy. Přímo nad zastávkou jsou lyžařské vleky a především sedačková lanovka na Šerák, který je ideálním výchozím místem pro túry po Hrubém Jeseníku. Z Ramzové lze ale na pořádný výšlap vyrazit i opačným směrem – třeba na Smrk (1125 m), nejvyšší vrchol Rychlebských hor blízko hranice s Polskem. Přes Ramzovou na Slezský SemmeringZa Ramzovou začíná železná dráha padat prudce dolů – vjíždíme na Slezský Semmering, nejkrásnější úsek celé tratě. Hustým lesem, ve kterém občas prosvítá nějaká mýtina, se zvolna blížíme k horské stanici Horní Lipová, která je doslova „srdcem“ Slezského Semmeringu. Na nádraží je umístěna malá ale zajímavá expozice (přístupná na požádání u výpravčího), nesoucí hrdý název Muzeum Slezského Semmeringu. Mnohé okolní usedlosti byly nedávno přestavěny na útulné penziony a Horní Lipová je proto ideálním místem pro klidnou dovolenou.
Za Horní Lipovou vlak sjíždí prudkým obloukem, zarachotí na vysokém kamenném viaduktu a po úpatí vrchu Kopřivný (823 m) se blíží do stanice Lipová-Lázně situované uprostřed velké protáhlé obce s lázeňskou tradicí rodiny Schrothů a s pomníkem frývaldovské stávky z roku 1931. Obec je smutně proslulá hony na čarodějnice – inkvizičními monstrprocesy probíhajícími zde ve 2. polovině 17. století. Po pravé straně jsou z vlaku dobře viditelné Obří skály (1082 m), nejvýraznější a nejtypičtější krajinná dominanta zdejší části Jeseníků. V Lipové-Lázních odbočuje trať do snad nejzapadlejších koutů olomouckého kraje – do Javorníku ve Slezsku a Vidnavy na polských hranicích. Náš vlak ještě pár kilometrů klesá a konečně vjíždí do dnešního cíle naší cesty – na nádraží v Jeseníku, dříve známého jako Frývaldov. Slezský Semmering je za námi a před námi další nádherné končiny Slezska, ke kterým se můžeme přiblížit vlakem Českých drah.

Petr Hoffman

Shopping Cart