Pu’uhonua o Honaunau – místo azylu i poučení

Pu’uhonua o Honaunau – místo azylu i poučení

Před příchodem bělochů se na Havaji téměř vše v každodenním životě řídilo systémem kapu. Určoval práva a povinnosti obyčejných lidí i aristokracie a nikdo nestál nad tímto zákonem. Jeho porušení končilo většinou pouze jediným trestem. Provinilec musel být obětován bohu, do jehož kompetence daný prohřešek spadal. To, co se dnes může zdát jako zbytečná krutost, mělo svoji logiku. Bůh uražený porušením zákona obvykle potrestal celou komunitu neúrodou, malým úlovkem ryb, mořskými bouřemi nebo nemocemi. Proto bylo zájmem celé vesnice, aby se provinilec co nejrychleji dostal k obětnímu oltáři. Ale tak, jako byly ve středověké Evropě místem posledního azylu kostely, i na staré Havaji byla útočiště nazývaná pu’uhonua .

Hon na člověka
Není tak těžké si tu situaci představit, protože může připomínat scénu z akčního filmu. Ve vesnici na břehu moře běží život v poklidném tempu. Najednou se kdesi ozvou zvýšené hlasy a každý, kdo je v doslechu, zpozorní. Už je jasné, že se odehrálo něco výjimečného, co narušilo běžný řád věcí. Možná jen prostý vesničan prošel kolem příslušníka aristokracie natolik neopatrně, že vstoupil na jeho stín, nebo si jedna z žen dovolila jíst banány, což je pokrm určený výhradně mužům. Výkřiků přibývá a dav se srocuje. Kdosi se odtrhne od davu a snaží se utéci, ale přibývá stále více rukou, které se ho snaží polapit. Uprchlík se v zoufalství vrhá do vln oceánu. V té chvíli už z královské části vesnice vyplouvá kanoe plná bojovníků. Provinilec se snaží přeplavat zátoku, jenže do vody kolem něj dopadají kameny, oštěpy a válečné kyje. Zdá se, že je to zoufalý pokus. Vzdálenost mezi kanoí a pronásledovaným se rychle zmenšuje. Konečně! Nedbajíc příboje, poškrábaná a možná i zraněná oběť vylézá na ostré lávové kameny. Unaveně se plahočí k velkému chrámu, od kterého jí přicházejí naproti kněží – kahunové. Kánoe zvolňuje tempo a obrací se zpět k přístavu. Lidé na břehu ještě chvíli vzrušeně diskutují, ale pak se rozcházejí zpět ke svým činnostem. Narušitel kapu mezitím v doprovodu kahunů vstupuje do chrámu. Ví, že ho čeká několik dní modliteb a obřadů, než se bude moci očištěn vrátit zpět mezi své druhy. Není to však neúnosné pokání. Na území pu’uhonua je v bezpečí. To nejdůležitější, svůj život, právě vyh…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Havaj

Diskuze