Pyramidy v Gíze - zleva Menkaureova, Rachefova a Chufuova

Pyramidy v Gíze

Patrně největším egyptským turistickým magnetem jsou pyramidy. Je to dáno jejich stářím i monumentalitou. Nad jejich vybudováním se i dnes tají dech a rozum zůstává stát: Jak to ti dávní stavitelé s minimálním technickým vybavením vůbec mohli dokázat, jak jen ty obrovské kamenné kvádry dopravovali na staveniště, kdo a proč všechno projektoval a jak je možné, že vydržely stát dodnes – zemětřesením, písku a nájezdníkům všeho druhu navzdory? V Egyptě se jich dochovala celkem více než stovka!

Okázalé hrobky si egyptští vládci nechali stavět nejen ku slávě své, jež se nebes dotýká, ale především jako obydlí pro život věčný. Název pyramidy dali těmto stavbám Řekové – údajně podle svých oblíbených zákusků, které měly podobný tvar jehlanu. Menší hrobky ve tvaru nízkých komolých čtyřbokých jehlanů později nazvali Arabové mastaby – podle hliněných lavic se šikmými stěnami, jaké si před svými domky stavěli rolníci.

Nejstarší a nejznámější egyptské pyramidy pocházejí z období Staré říše. Zpočátku byly stupňovité jako třeba vůbec nejstarší známá pyramida na světě, kterou postavil pro faraona Džosera geniální architekt Imhotep (později zbožštěný) kolem roku 2600 př. n. l. na pohřebišti v Sakkáře poblíž Memfidy. Původně šlo o mastabu, následně změněnou a zvětšenou do podoby stupňovité pyramidy.

Pyramidy v Gíze - Velká sfinga
Velká sfinga

Tři nejmohutnější a nejslavnější pyramidy jehlanovitého tvaru, za nimiž se jezdí do Gízy poblíž Káhiry, vznikly pro krále ze 4. dynastie během přibližně sta let v časovém období vymezeném koncem 27. a začátkem 25. stol. př. n. l. Postupně si je nechali postavit Chufu (známý také pod řeckým jménem Cheops), Rachef a Menkaure. Primát mezi nimi zaujímá Chufuova pyramida, i když jí chybí špička. Se současnou výškou 138,5 m, čtvercovou základnou o délce strany něco přes 230 m a objemem zhruba 2,6 mil. m3 si právem zaslouží svůj název Velká. Není divu, že tato největší ze všech egyptských pyramid patřila už v antice mezi sedm divů světa. Primát nejvyšší stavby na naší planetě si udržela až do začátku 14. stol.

Chufuova pyramida je přístupná veřejnosti. Pokud netrpíte klaustrofobií, vřele vám návštěvu doporučuji. V lednu 2017 jsme na ni vystáli poměrně snesitelnou frontu, přičemž jsme stále mírně stoupali, neboť antičtí vykradači hrobek vylámali vchod poměrně vysoko. Na vstup jim stačil něco přes metr vysoký otvor, jímž jsme se protáhli i my, načež stále shrbeni klesali zlodějskou, jen metr širokou šachtou asi 20 m, než začalo 40 m dlouhé stoupání. Narovnat se člověk může až ve velké hale, která má výšku 8,5 m a délku 47 m. Pak už se jde pohodlněji až do samotné hrobky, kde dosud stojí kamenný sarkofág, ovšem bez nebožtíka – ten se dosud nenašel. Ale nejen to – zvláštní je, že v pyramidě chybí jakákoli výzdoba, a také to, že Chufua známe z jediného dochovaného určeného portrétu, kterým je malička soška. Asi 7,5 cm vysokou sošku sedícího pan…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Egypt

Pyramidy v Gíze