Ramské jezero
V minulém století divoké řeky Bosny a Hercegoviny zkrotily kaskády údolních nádrží. Mnohokrát přehrady znamenají kontroverzní díla, která působí rušivě. Po napuštění Ramského jezera se nicméně dostavil přesně opačný efekt, jelikož harmonicky zapadlo do okolní krajiny a dokonale se s ní sžilo.
Posměváčci o Hercegovině tvrdí, že tam není nic jiného než kámen a horko. Líbezná oáza Ramského jezera tento škodolibý mýtus rychle vyvrátí. Nejsnadnější přístupová komunikace vychází z provinčního městečka Prozor, jehož druhé jméno zní Rama. Tento název se vztahuje i na historickou farnost, přilehlý region a především řeku, kterou spoutala přehrada.
Samotné jezero leží v nadmořské výšce 600 m, nicméně nad jeho jižním břehem majestátně vystupuje pohoří Vran přesahující 2000 m a za severním okrajem se krabatí neméně impozantní horstvo Raduša. Dno kotliny pak vyplňuje vodní hladina posetá ostrůvky s členitým pobřežím vykreslujícím klikaté křivky zátok oddělených od sebe dlouhými jazyky úzkých poloostrovů. Se špetkou fantazie se Ramské jezero přibližuje přímořským fjordům. Nenároční cizinci tu najdou vysněné eldorádo a dle svého gusta si u něj namixují lahodný koktejl poznávání, aktivit i odpočinku. Travnaté břehy vábí k lenošení a přehrada poskytuje tréninkovou základnu namakaným veslařům.
Poslední dobou sem proud turistů zesílil. Naštěstí zatím v infrastruktuře převládají penziony, soukromé apartmány a malé rodinné kempy, ve kterých nejstarší syn středoškolského věku kmitá a kasíruje hosty, jeho tatík v montérkách se stará o údržbu a vše z terasy rodinného domku bedlivě sleduje dědeček, jenž několikrát denně zkontroluje odvedenou práci, a při tom se pozdraví se všemi klienty.
Zpola zatopenou kotlinu Ramy obývají hlavně katolíci. A pro ně znamená důležité duchovní centrum. Ještě před vzestupem středověkého bosenského státu spravovali Ramu uherští panovníci z dynastie Arpádovců, kteří současně vládli v Chorvatsku a užívali také titul „král Ramy“. Na šíji poloostrova ve vesnici Šćit již počátkem 14. stol. františkáni založili klášter, kam se věřící chodili modlit k zázračnému obrazu Panny Marie, který zřejmě pocházel z okruhu italské výtvarné školy a sem doputoval spol…
Úplné znění článku naleznete zde