Rhodos zaujímá čtvrté místo v žebříčku řeckých ostrovů podle velikosti. V souostroví Dodekanes je největší. Od pobřeží Malé Asie ho odděluje necelých dvacet kilometrů mořské hladiny. Patří k turisticky nejoblíbenějším ostrovům, nejen kvůli čistému moři a plážím, ale i díky své zajímavé historii.
Představuje ji především stejnojmenné hlavní město. Starověký Rhodos, který leží na samém severním cípu ostrova, vznikl na konci 5. stol. př. n. l. V době helénismu patřil k nejkrásnějším a nejlépe organizovaným městům ve Středomoří. Za pozůstatky tohoto období se vydejte na pahorek Monte Smith, kde se v místech antické akropole nacházejí zbytky dórského Apollónova chrámu, který zničilo zemětřesení. Také ze stadionu a divadla se dochovaly pouze zbytky kamenných sedadel v hledišti.
Rhodos si do dnešních časů uchoval svou středověkou podobu, kterou mu dali rytíři řádu sv. Jana, později maltézští rytíři, kteří tu vládli od začátku 14. stol. něco přes 200 let.
Jejich přítomnost a význam dokládá hlavně velkolepý Palác velmistrů, v němž 19 představených řádu spravovalo jeho záležitosti. Původní palác ze 14. stol. zničil v roce 1856 náhodný výbuch střelného prachu. Ve 30. letech minulého století vybudovali jeho věrnou kopii Italové, když sídlo upravovali pro Benita Mussoliniho, který v něm ale nikdy nepobýval. Díky svému cimbuří a rohovým věžím působí zdaleka jako mohutná pevnost. Ohromí vás nádherné ústřední nádvoří o ploše 40 × 50 m zdobené helénistickými sochami, stejně jako mozaiky v interiéru. Druhým nejpozoruhodnějším místem středověkého Rhodu je dlážděná Rytířská ulice (Ippoton), která vede od Velmistrova paláce k někdejšímu řádovému špitálu. Stojí v ní sídla několika národnostních skupin rytířského řádu. Architektonické detaily na fasádách a jejich výzdoba odrážejí styl jednotlivých zemí – Itálie, Francie a Španělska. Středověká část Rhodu, obehnaná impozantními a takřka neporušenými hradbami o délce 4 km a síle až 13 m patří od roku 1988 do seznamu Světového dědictví UNESCO.
Křižáckou strohost Rhodu zmírňují štíhlé minarety nad kupolemi mešit, staré lázně a kašny zdobené orientálními motivy, které připomínají časy osmanské nadvlády. Z islámských památek vyniká hlavně růžová Sulejmanova mešita z 19. stol., pojmenovaná podle sultána, který Rhodos na konci roku 1522 dobyl. Turci drželi Rhodos ve svých rukou až do roku 1912, kdy je vystřídali Italové. Součástí Řecka se stal teprve v roce 1948.
V hlavním městě si nenechte ujít procházku starým přístavem Mandraki, u jehož vjezdu stojí proti sobě na sloupech sochy jelena a laně. Právě v těchto místech měl údajně rozkročeny nohy „kolos rhodský“, socha boha slunce Hélia, která se navěky zapsala do historie coby jeden ze sedmi antických divů světa. Podle ideální a nijak nedoložitelné rekonst…