Rotterdam -

Rotterdam – Manhattan na Máze

Maashattan, případně Manhattan na Máze, taková je častá přezdívka Rotterdamu, druhého největšího nizozemského města a největšího námořního přístavu v Evropě. Může za ni množství odvážných výškových budov, které tu vyrostly (a stále vyrůstají) po druhé světové válce, kdy město povstalo doslova z trosek a popela.

Bombardování 14. května 1940, které je známé také jako Rotterdam Blitz, trvalo pouhých 15 minut, ale německá Luftwaffe za tu dobu prakticky úplně zničila centrum města, usmrtila na 900 civilistů a asi 80 000 lidí vzala střechu nad hlavou. Na konci 2. sv. války ještě nacisté stihli vyhodit do povětří zbytky přístavu. V roce 1948 vložila královna Vilemína Rotterdamu do městského znaku motto Sterker door strijd, „Silnější úsilím“, jako připomínku odvahy a síly, s níž obyvatelé města snášeli všechny válečné zkoušky. A s tímhle úsilím se také vrhli do obnovy města, která z velké části proběhla od 50. do 70. let, ale v jednotlivých stavbách probíhá vlastně dodnes. Totéž platí pro přístav, který patří k největším turistickým atrakcím Rotterdamu, a tak návštěvu tohoto města začneme právě tam.

Historie přístavu sahá až do 12. stol., kdy byl ve městě dokončen první kanál a na něm, v historickém centru tehdejšího Rotterdamu, vyrostly i první doky. Během následujících staletí se aktivity spojené s mořem a obchodem začaly postupně stěhovat rozsáhlou deltou Rýna a Mázy směrem k Severnímu moři. Obchodní lodě v Rotterdamu nejprve zastavovaly při svých cestách do Anglie, Francie a Německa, postupně se však přístav stával i cílovým. Pomohlo mu prohlubování Nové vodní cesty (Nieuwe Waterweg), dlouhé 40 km, která byla zprovozněna v roce 1872 a podél níž postupně vznikaly nové doky, různá překladiště a na ně navazující další činnosti a průmyslová výroba.

V 70. letech 20. stol. vyrostl na jižní straně ústí Nové vodní cesty umělý ostrov Europoort („Brána do Evropy“) a ještě více na západ do Severního moře se pevnina posunula výstavbou dalšího umělého ostrova Maasvlakte, který vznikl nasáváním písku z okolního mořského dna a jeho ukládáním na místě vznikající pevniny. Protože ostrov již leží v hlubším moři, odpadá vyčkávání obřích lodí na časové sloty mezi přílivem a odlivem.

Přístav má protáhlý tvar v aktuální délce zhruba 42 km a leží v oblasti společné delty řek Rýna, Mázy a několika průplavů. Ročně v něm zakotví na 30 000 zaoceánských lodí a více než čtyřnásobek lodí říčních. Mezi největší komodity z hlediska objemu překladu patří tradičně ropa, která se zde zpracovává v obří rafinérii Shell Pernis a odtud proudí ropovody po Evropě. Mezi dalšími významnými překládanými komoditami najdeme různé kusové zboží, rudy, chemikálie a zemědělské produkty, které z Rotterdamu proudí dál do Evropy na říčních plavidlech, v kamionech a v poslední době stále více po železnici. Přístav s návaznými činnostmi zaměstnává neuvěřitelných 300 000 lidí, což je vzhledem k počtu obyvatel Rotterdamu (asi 664 000) pozoruhodné číslo. Před pandemií covidu prošlo v roce 2019 přístavem zboží o hmotnosti téměř půl miliardy tun a v 15 milionech kontejnerů. Roční obrat přístavu s přilehlou průmyslovou zónou se počítá v bilionech eur. Až do roku 2004 byl Rotterdam dokonce i největším světovým přístavem, než ho objemem, resp. hmotností překládaného zboží předstihl Singapur, záhy poté i Šanghaj a další čínské přístavy.

Existují desítky ambiciózních vizí a projektů, které přesahují vlastní rámec aktivit přístavu. Společným jmenovatelem je odstranění emisí CO2 tak, aby se přístav stal do roku 2050 emisně neutrální. Mezi nejsmělejší projekty patří rafinérie na biopaliva, vybudování vodíkového plynovodu, odchytávání, transport a skladování CO2 v prázdných plynových polích pod Severním mořem, přeprava zbytkového tepla z přístavu k vytápění domácností a podniků v Haagu, recyklace plastového odpadu, baterií a elektronického odpadu atd. Návštěvníci Rotterdamu si mohou vybrat z celé řady okružních turistických plaveb přístavem, při nichž mohou pozorovat rušný provoz a nechat se fascinovat jeho obrovskou rozlohou. Pokud se dostanete do Rot…

Úplné znění článku naleznete zde

Rotterdam