Jizerské hory nejsou pohořím, které by nabízelo daleké rozhledy na každém kroku, jak bývá obvyklé v horách vyšších a méně zalesněných. Toho si byli členové Německého horského spolku dobře vědomi, a proto se rozhodli své hory trochu „vylepšit“. Na přelomu 19. a 20. století, v dobách velkého rozmachu turistiky, vystavěli na hřebenech hned několik rozhleden a nic lepšího snad ani udělat nemohli. Rozhledny se ihned staly vyhledávanou atrakcí a svou přitažlivost neztratily dodnes.
Vůbec první rozhlednu na pomezí Jizerských hor a Krkonoš však nechal stavět kníže Rohan již v roce 1847, a to na temeni vrchu dnes zvaného Hvězda, jenž se vypíná nad Příchovicemi do nadmořské výšky 959 m. Pojmenoval ji Štěpánka na počest zemského správce arcivévody Štěpána, zanedlouho ale práce pozastavil, podle pověsti kvůli věštbě, že zemře brzy po vztyčení věže. Což se skutečně stalo, když v roce 1892 horský spolek stavbu dokončil. Z ochozu kamenné věže, vystavěné v novogotickém stylu, je dobře vidět do západních Krkonoš a v opačném směru pak do několika údolí Jizerských hor. Přímo odtud hledíme k přehradní nádrži Souš s vrcholem Jizery v pozadí a také přes údolí Jizerky až ke Smrku.
O Štěpánce se někdy píše jako o královně zdejších rozhleden, i když by leckdo hádal, že podle názvu by měla být onou vládkyní Královka. Tak to sice není – své jméno dostala od sedláka Königa, resp. od Königovy výšiny nad Bedřichovem (859 m), nicméně výsadní postavení jí patří kvůli výhledu z jejích balkonů, a ten je skutečně královský. Na severu se vedle Holubníku roztahuje masiv Černé hory, za ním vykukují vrcholová skaliska Jizery a dále tvoří část obzoru hřebeny Krkonoš; vpravo od této kulisy nejprve potěší zrak zajímavá linie Janov–Jablonec–Trosky a potom sličná silueta Ještědu. Jenom škoda, že tenhle výhled ruší některé části necitlivě umístěných telekomunikačních antén, jež vrchol věže celkově hodně hyzdí.
Z Královky jsou vidět další dvě populární kamenné rozhledny Bramberk a Černá Studnice. Obě navrhoval známý jablonecký architekt Robert Hemmrich, jehož dílem jsou i podobně řešené rozhledny na Tanvaldském Špičáku a na Proseči. Všechny nechal postavit z hrubozrnných žulových kvádrů, a všem tak vtiskl poněkud přísný výraz jaký vídáme u hradních věží. Podobně učinil i stavitel Arnold v případě Královky. Strohé zdiv…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Český ráj