Růžovský vrch (619 m) je nejznámější čedičovou horou Labských pískovců a zároveň nejvyšší dominantou celé jejich východní části.
Jeho jádrem je vypreparovaná čedičová žíla (odborníci by řekli nefelinický bazanit), která kdysi uprostřed třetihor pronikla v podobě magmatu do zlomové pukliny v pískovcové tabuli a utuhla v ní. Tato sopečná hmota je odhalena hlavně ve vrcholové části, kde můžeme na několika místech pozorovat její sloupcovitou odlučnost, tak typickou právě pro čediče. Nejznámějším místem s šestibokými sloupci je takzvaná Ledová studánka. Při úpatí kopce jsou zase v čedičové mase otevřené hluboké trhliny, v nichž se při vhodných klimatických podmínkách drží led až do léta. Svahy kopce pokrývá na mnoha místech čedičová suť a také prstenec pískovců, které byly jinde v okolí už dávno erozí odneseny.
Celý kopec porůstá listnatý, místy i smíšený les. Nejhojnější jsou květnaté bučiny, krásné hlavně na jaře, kdy se stromy ještě neolistily a v jejich podrostu postupně rozkvétají kyčelnice, strdivky, plicníky a jiné teplomilné rostliny. Počátkem léta pak rozvírá jemné zelené vějíře vzácná kapradina laločnatá. Svým druhovým složením rostlin vázaných na čedičové podloží je Růžovský vrch podobný jakémusi botanickému ostrovu, který se nápadně odlišuje od vegetace okolních pískovcových skal a plošin…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 8/2004
Hledáte ubytování v sevrních Čechách? Najdete je na: http://www.travelguide.cz