Schneeberg

Schneeberg – dolování ve Sněžné hoře

V jednom z nejzapadlejších koutů Jižního Tyrolska, ve spleti horských hřebenů mezi velkými údolími Ridnauntal a Passeiertal, se ukrývá Schneeberg, česky Sněžná hora. Bylo by  zajímavé vědět, proč má zrovna takový název, když je odnepaměti známo, že se v jejím nitru nachází ohromné rudné bohatství. Kdyby se jmenovala třeba Stříbrná nebo Olověná hora, mělo by to mnohem větší opodstatnění.

Horninotvorné procesy vyvolané komplikovaným vrásněním těchto partií Stubaiských Alp způsobily, že uvnitř Schneebergu (Monte Neve) vzniklo v nadmořské výšce 2000–2500 metrů ložisko polymetalických, hlavně zinkovo-olovnatých rud. Jelikož rudné žíly tady vystupují k povrchu, navíc pokrytému jen sporou vegetací, je dost pravděpodobné, že kutat různé kovy přicházeli do této nehostinné končiny již pravěcí lidé. O počátcích hornického dolování se zatím nic neví a asi už nikdy vědět nebude, první písemná zmínka o „dobrém stříbru ze Schneberchu“ pochází až z roku 1237.

Do 14. století se ve Schneebergu získávalo z galenitu stříbro společně s olovem, a to roztloukáním a tavením rudy v blízkosti vyústění důlních chodeb. I když produkce nebyla velká – uvádí se průměrný roční zisk asi 30 kg stříbra z 30 tun vyrubané horniny, postupně vzrůstaly problémy s nedostatkem palivového dřeva. Zpracování bylo proto přesunuto do nižších poloh směrem k údolí Passeiertal (Val Passiria), kam surovinu dopravovali v pytlích na hřbetech koní a mul. V zimě se postupovalo jinak, vždy několik půlmetrákových pytlů svázaných k sobě sjíždělo samospádem po zasněžených svazích. Vytavené stříbro potom převáželi také na koních po tzv. stříbrné cestě do Merana, tehdejšího hlavního města Tyrolska, kde drahý kov většinou putoval do místní mincovny.

Na přelomu 15. a 16. století zažil Schneeberg ohromný rozmach, jaký se později už nikdy neopakoval. Souvisel s rozmachem stříbrných dolů ve Schwazu v údolí Innu, z jejichž mimořádně čistého kovu nechal tyrolský arcivévoda Sigismund razit v mincovně nedaleko Innsbrucku první stříbrný tolar. Protože ale ruda z těchto dolů musela být při zpracování obohacena olovem, enormně stoupla poptávka po těžkém kovu, kterou dokázal nejlépe uspokojit Schneeberg, byť za cenu kompli…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Jižní Tyrolsko

Schneeberg