Úplný sever Velkopolska tvoří okresy Piła a Złotów, patřící do historicko-etnografického regionu Krajna, který se rozkládal v oblasti, kde se v současnosti stýkají vojvodství Velkopolské, Pomořanské a Kujavsko-pomořanské. Z dnešní velkopolské části Krajny je turisticky nejzajímavější asi Złotów se svým okolím a pak také množství jezer a řek, umožňujících strávit zde i vodáckou dovolenou.

Město Złotów má bohatou historii sahající až do 14. stol. Po prvním dělení Polska v roce 1772 připadlo Prusku a do lůna Polska se vrátilo až po 2. sv. válce. Dnes nabízí hlavně příjemnou atmosféru, procházky po nově upravené promenádě a dobré hotely i restaurace. Nejstarší budovou ve městě je dost nečekaně synagoga pocházející ze 40. let 17. stol. Zkáze unikla proto, že již od 19. stol., kdy ji nahradila nová synagoga na dnešním Paderewského náměstí, zničená v roce 1938 a nyní obrysově vyznačená v ploše náměstí odlišnou dlažbou, se už neužívala ke svému původnímu účelu. V současnosti je v ní sklad.

Mezi památkami dochovanými v původní podobě je nejstarší raně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1661–1664. Prostředky na jeho stavbu daroval poznaňský vévoda Andrzej Karol Grudziński. V přístupné kryptě pod kaplí Panny Marie Růžencové jsou uloženy ostatky jeho rodičů i syna. Klasicistní, původně protestantský, ale od konce 2. sv. války katolický kostel sv. Stanislava Kostky nese rukopis slavného pruského architekta Karla Fridricha Schinkela, stejně jako kousek od centra stojící lovecký zámeček rodu Działyńských.
Zajímavá je též mohutná neorenesanční budova postavená v letech 1910–1912 jako úřad okresního g…