Singapurské metro (MRT – Mass Rapid Transit) není jen dopravou, ale také klimatizovanou oázou fungující s přesností švýcarských hodinek. MRT je tepajícím srdcem města, které nikdy nespí, ale vždycky stíhá. Přitom v 60. letech 20. stol. se vedly bouřlivé debaty, zda Singapur s tehdy 2 mil. obyvatel metro vůbec potřebuje. Zatímco někteří prosazovali levnější síť autobusů, v roce 1982 padlo definitivní rozhodnutí a s ním dvě linky spojující sever s jihem a západ s východem. Původní siť byla dokončena v roce 1990, o celé dva roky dříve, než se plánovalo. Zakladatel moderního Singapuru Lee Kuan Yew přiznal, že se učili z chyb západních metropolí, aby vytvořili systém, který bude čistší a efektivnější.

Dnes je MRT páteří ostrova s ohromujícím rozsahem, aktuálně dosahujícím délky přibližně 242,6 km. Každý den šest linek se 143 stanicemi přepraví tři miliony cestujících, kteří využijí některý z 623 vlaků s více než 2800 vagony. Zatímco v centru města se koleje nacházejí v podzemí, v okrajových částech vedou na povrchu.

Provoz celé této gigantické sítě zajišťují dvě hlavní společnosti: SMRT Trains a SBSTransit. Všechny vlaky jsou plně průchozí, vybavené výkonnou inteligentní klimatizací, která dynamicky reaguje na počet lidí uvnitř, a nechybí ani přehledné LCD panely ukazující trasu v reálném čase. Technologickou korunu celému systému nasazuje stoprocentní automatizace. Většina linek funguje zcela bez řidičů a je řízena pokročilým signalizačním systémem, přičemž bezpečnost na nástupištích zajišťují automatické skleněné dveře, které se otevírají současně s dveřmi vlaku a zabraň…

Úplné znění článku naleznete zde