Když se řekne ‘Skot’, člověku se automaticky vybaví šetrnost. Dokonce český expresivní výraz ‘škot’ je rovněž odvozený od jména příslušníků tohoto národa. A nejen u nás. Do povědomí téměř všech Evropanů vešel právě tento údajný povahový rys téměř jako synonymum Skota. Neplatí to však obecně, stejně jako pověstná česká „holubičí povaha“. Sami Skotové však připouštějí, že jsou na peníze opatrní a dokonce se sami baví takzvanými skotskými vtipy, jako například o Skotovi, který otevřel peněženku a vyletěl mu z ní mol. Lidsky však působí srdečně, s humorným sklonem k sebepodceňování.

Zvláště příslušníkům malých evropských národů jsou Skotové sympatičtí: přes své pohnuté dějiny, a někdy velice nesnadné spojení s Angličany, se nepoddali a uhájili svou nezávislost do té míry, že od roku 1999 mají opět samostatný parlament. Svérázný charakter Skotů je všeobecně známý a dosud živé a velmi výrazné folklorní prvky a uchovávané zvyky vypovídají o silné národní identitě. Skotové stále zdůrazňují svou odlišnost od Angličanů, přestože většinou mluví anglicky, ovšem s charakteristickým skotským přízvukem. A i v angličtině si udržují typické skotské výrazy jako wee (malý), burn (potok), kirk (kostel), och aye (ano), loch (jezero), glen (údolí) a mnohé další, které v anglickém slovníku nenajdete. Skotským jazykem lallans mluvili dříve obyvatelé tzv. Lowlands (nížin), zatímco původní gaelský (keltský) jazyk byl dříve rozšířen na Skotské vysočině. Dnes však jím mluví jen obyvatelé západního skotského pobřeží a ostrovů Hebrid, kde se stále ještě vyučuje ve školách. Skotové jsou hrdí na svůj národ, tradice a nezávislé právní a vzdělávací instituce, odlišné od anglických.

Rozdílnost práva může být doložena následujícím příkladem: první vískou za skotsko-anglickou hranicí, při cestě přes Carlisle, je Gretna Green. Tato obec získala v minulosti svéráznou pověst bleskových sňatků. Odlišný skotský právní systém totiž umožňoval uzavřít sňatek pouze za přítomnosti dvou svědků a po prohlášení snoubenců, že vstupují do manželského svazku dobrovolně. Toho často využívali zamilované anglické páry, které neměly k manželství souhlas rodičů. Rovinka těsně před hranicí prý byla někdy dostihovou dráhou kočárů, kdy se rodičovská autorita snažila dostihnout zamilované uprchlíky. Po překročení skotské hranice již měli snoubenci vyhráno. Místní kovář pak stvrzoval uspěchaný svatební obřad úderem kladiva na kovadlinu až do poloviny 19. století. Nyní je z pověstné kovárny turistická atrakce.

Skotové mají také vlastní měnu – skotskou libru, která má sice stejnou hodnotu jako libra anglická, ale je důležitým symbolem nezávislosti, stejně tak jako znak skotského lva a prapor sv. Ondřeje. Máte-li ve Skotsku přátele a napíšete-li omylem na konec adresy ‘England’, bude to test přátelství, a můžete si gratulovat, když na vás do smrti nezanevřou.

Skotové nemohou Angličanům zapomenout staletí útisku, zejména po roce 1707, kdy se obě království sloučila, skotský parlament byl rozpuštěn a vláda se přemístila do Londýna. Po celou dobu se cítili odstrčeni a protestovali proti situaci, kdy byly jejich záležitosti rozhodovány „v cizí zemi“, na jihu Velké Británie. Sílící vliv skotských nacionalistů vyvrcholil v roce 1997, kdy se většina národa vyslovila v referendu pro obnovený, samostatný skotský parlament. Ten začal o dva roky později opět pracovat. Pouze mezinárodní politika, obrana a celobritské záležitosti se rozhodují v anglickém Westminsteru. V demokracii však nic není jednoduché, a tak se nyní vyskytují zase hlasy v Anglii, že Skotové, zastoupení v britské Dolní sněmovně, by neměli rozhodovat o záležitostech anglických.

Pro mnoho Skotů bylo ustavení nezávislého parlamentu začátkem nového národního života. Našli v sobě novou národní hrdost a pýchu na skotské národní, kulturní dědictví. V tomto kontextu je zajímavým faktem, že mnozí Angličané, kteří se přestěhují do Skotska, se stanou často většími skotskými patrioty než Skotové samotní. Zejména ve 20. století došlo k míšení populace ze severu a jihu britských ostrovů, a tak lze nalézt mnoho Angličanů usazených na nejrůznějších místech Skotska a stejně tak je tomu i v opačném směru. Zlí jazykové tvrdí, že je ve vládních úřadech na Whitehallu (což je londýnská ulice ministerstev) převaha Skotů. Zeptáte-li se však na politické názory mladých lidí, zdá se, že se dívají na svět pouze prizmatem svých osobních zájmů.

Ve skotské ekonomice došlo v posledním století také k četným změnám. Těžký průmysl, který kdysi poskytoval mnoha Skotům zaměstnání – ať již v loďařství, ocelárnách či při těžbě uhlí, postupně ztratil na významu. Záchrana přišla až s nálezem ropy v Severním moři. Právě příjmy z těžby ropy a zemního plynu umožnily Skotům podstatné zlepšení životní úrovně. Výroba whisky sice zaměstnává málo lidí, příspěvek pro státní pokladny je však také značný. Kromě lehkého průmyslu a rybolovu přicházejí peníze do státního rozpočtu také z turistiky a služeb.

Skotsko je jednou z historických zemí Spojenéno království Velké Británie a Severního Irska. Má rozlohu 79 000 km² a většinu území zabírají hory a kopce. Menší nížiny jsou pouze při východním pobřeží. Od severu na jih měří sice jen 440 km, ale délka členitého mořského pobřeží je skoro 10 000 km. Navíc ke Skotsku patří přes 700 ostrovů a ostrůvků. Žije v něm 5,1 milionu obyvatel, hustota osídlení je však s výjimkou několika velkých měst velmi nízká, a tak se musí někdy trochu cestovat, než člověk najde společnost. V oblasti Skotské vysočiny žije v průměru jen asi 8 lidí na km², síť veřejné dopravy je velice řídká, a tak je auto život téměř nepostradatelné.

Skotové mají společenské příležitosti ve velké oblibě, ať je to jen posezení v hospodě nebo fotbalové či ragbyové zápasy. Tradiční ceilidh (gaelsky doslova návštěva) se neobejde bez muziky a tance, do kterého se zapojí staří i mladí. V předtelevizních dobách musel každý přispět k zábavě – písničkou, básní či vtipem. Svižné melodie se hrají na housle, harmoniku a různé píšťaly Dudy jsou spíše sólovým nástrojem s klasickým elegickým repertoárem. Unikátním zážitkem je skotská svatba – naprostá většina svatebčanů přichází v tradičním kroji a dlouho do noci trvá divoká zábava, při které by se jistě rezervovaným Angličanům ježily vlasy hrůzou, aby se neztrapnili. Skotové se baví hlučně a bez zábran – stále se ještě provozují původní pohanské tance se symbolickým významem (kruh života, tanec s mečem) a populární je i stepování.

Bohatost skotské kultury se stala světoznámou hlavně po roce 1947, kdy se začal pořádat letní edinburský festival. Na jeho repertoáru jsou kromě dramatického umění i opera, koncerty, tanec, film a balet. Netradiční progresivní formy experimentálního divadla dostanou příležitost při souběžném „okrajovém“ festivalu ‘Fringe’. Vyvrcholením celé akce je ohňostroj před kulisou edinburského hradu na skále. Na tomto hradě se vždy v srpnu pořádá ‘Military Tattoo’, což je úchvatná odívaná na synchronizaci pohybů nádherně oděných uniformovaných skupin za břeskného doprovodu vojenské hudby (cosi jako kombinace vojenské přehlídky a spartakiády). Při těchto událostech se sejde domácí publikum s návštěvníky z celého světa: na každého domácího Skota prý připadají čtyři Skotové v zahraničí.

Skotskou národní květinou je nenápadný bodlák, jímž se připomíná událost z jedné bitvy na konci 13. století, kdy prý ve tmě stoupl plížící se nepřítel na bodlák a bolestivým výkřikem vyburcoval Skoty k obraně. Tomu se říká tradice!

Soutěživí Skotové milují sport a hry všeho druhu. Počínaje těmi tradičními, z dob, kdy klanoví náčelníci vybírali v silových soutěžích nejzdatnější muže do své armády, až po sporty moderní. Národní vášní jsou hlavně fotbal a rugby. Hraje-li Skotsko s Anglií, je atmosféra podobná zápasům v hokeji mezi Československem a Sovětským svazem v dobách totality. Do Skotska se také jezdí hrát golf – Skotsko je totiž kolébkou tohoto sportu a golf je zde stále ještě i sportem lidovým a cenově přijatelným. V minulosti se hrálo hlavně při pobřeží – na tzv. links. V dnešní době jsou golfová hřiště u každého menšího městečka a kluci zkoušejí odpalovat míček i na ulici před domem. Nejstarší golfové hřiště na světě je v St. Andrews a tady se také každoročně pořádá otevřený turnaj ‘The Open’, na který se sjíždějí nejlepší hráči z celého světa. Výlučnost místa láká především bohaté příznivce tohoto sportu a město z tohoto má pěkné příjmy. Vzhledem k úspěchu britského ženského týmu v lední metané (složeného výhradně ze Skotek) na olympiádě v Salt Lake City se předpokládá, že se většina národa se nyní vrhne na pěstování právě této národní hry zvané curling.

Nejvíce návštěvníků však přijíždí do Skotska za krásou přírody. Hlavně v severozápadním cípu země lze ještě nalézt pravou divočinu, rozsáhlá vřesoviště a skoro alpské scenérie. Pouze na několika místech se ještě zachoval původní kaledonský les s endemickou kaledonskou borovicí a s modříny, které hlavně na podzim přidávají trochu žlutě do palety jinak tmavších barev krajiny. Podzim je také hlavní loveckou sezónou – loví se srnčí, zajíci, bažanti a koroptve. Populární jsou lovy s kamerou za chráněnými zvířaty Skotska. Velkým zážitkem je pozorování a fotografování orlovců mořských, tuleňů a o štěstí může mluvit ten, komu se podařilo zahlédnout mořské vydry a delfíny.

I přes relativně malou nadmořskou výšku hor, jsou skotské vrcholy vyhledávány horolezci pro technickou náročnost a také drsné klimatické podmínky. Pro Středoevropana je však překvapením špatné, či zcela chybějící značení turistických stezek. V létě znepříjemňují pobyt v přírodě roje komárů, kteří dokážou znehodnotit i nejromantičtější přírodní zákoutí. Komárům se někdy říká ‘skotská mlha’ a zlomyslní Angličané používají stejný výraz pro údajné „zatmění mozku“ místních obyvatel.

Vliv teplého Golfského proudu přináší do Skotska mírné podnebí, a tak se na západním pobřeží lze setkat i s relativně exotickou vegetací, například s palmami, které rostou v mnoha zdejších zahradách. Známé jsou zejména Treave Gardens s velkou kolekcí azalek a rododendronů. Populární je také exotická zahrada v Inverewe s více než 2 500 druhy stromů a bylin z celého světa.

Za příznivého počasí je Skotsko skutečně jednou z nejkrásnějších zemí na světě. Rozmanitost vegetace a krajinných typů, jemné odstíny barev, kvalita světla a zrcadlení v hladinách četných vodních ploch patří k unikátním zážitkům pro každého vnímavého návštěvníka. Kdo má rád pobyt v přírodě – ať už pěstuje turistiku, horolezectví, cyklistiku nebo hrajete golf – nejde pro svůj zájem řadu příležitostí. Za deštivých dnů je možné navštívit některý z hradů, palírnu whisky, muzeum a nebo některé ze zajímavých měst.

Země Skotů se s každým ráda podělí o své krásy.