Slánsko z vlaku Českých drah

Na počátku 70. let 19. století se po slánských planinách začali procházet geometři se stavebními inženýry a vyměřili zde pro tehdejší společnost Pražsko-duchcovské dráhy novou železnici. První vlaky se tu rozjely již v roce 1873. Nová dráha spojovala Prahu přes Rudnou u Prahy, Podlešín a Slaný s Mosteckem, a sloužila pak více než století především k přepravě uhlí z Podkrušnohoří do středních Čech. Velikost jednotlivých železničních stanic a jejich kolejišť na Slánsku svědčí stejně jako mnohé, dnes již většinou zaniklé vlečky o tom, že další výraznou aktivitou zdejší železniční dopravy byla přeprava produktů místní zemědělské výroby. Trať kopíruje s výjimkou jednoho hezkého kamenného viaduktu u Podlešína tvar krajiny a zdolává ji mnoha táhlými oblouky. Stačí se jen pozorně dívat z okna jedoucího vlaku a lze si udělat vcelku reálný obraz o této oblasti.
Dnes nese tato dráha v jízdním řádu Českých drah číslo 110. Potkáte tu standardní motorové vlaky zajišťující základní dopravní obslužnost regionu, navíc zde pak projíždějí každý den dva páry rychlíků spojujících Prahu s Mostem a Chomutovem. V neděli večer pak tudy projede ještě další rychlík z Chomutova do Prahy. Rychlíky zastavují ve Slaném, Zlonicích, Klobukách v Čechách a v Peruci, a zajišťují tak za necelé dvě hodiny kvalitní spojení bez přestupu přímo do centra Prahy na Masarykovo nádraží.
Prvním místem, kde stojí za to z vlaku vystoupit a vydat se z nádraží do města, jsou Zlonice. Nenajdete je sice v nabídkách cestovních kanceláří, přesto se, pro mnohé možná překvapivě, ocitnete ve městě malebné renesance a vytříbeného baroka, kde část svého mládí prožil hudební skladatel Antonín Dvořák. Monumentální vzhled kostela Nanebevzetí P. Marie či rozlehlost náměstí napovídají o dávném významu a bohatství města. Cestou z nádraží do centra budete procházet klasickou vilovou zástavbou první poloviny minulého století. V místech, kde se dochovalo i dobové uliční dláždění, je pak iluze časů první republiky prakticky dokonalá. Za pozornost stojí i expozice železničního muzea v bývalé výtopně na nádraží, která je zaměřena na sbírkové předměty průmyslových drah.
Největší český menhir Kamenný pastýř Několik kilometrů za Zlonicemi leží Klobuky v Čechách. I zde je důvod vystoupit z vlaku, sejít z nádraží do obce, prohlédnout si hezký barokní kostel a vydat se po silnici č. 237 směrem na Telce.
Silnice nejprve stoupá do kopce, za stoupáním je pak vpravo cíl této krátké procházky, největší český menhir zvaný Kamenný pastýř. Původ je mu připisován pravěký, je považován za jednu z nejvýraznějších megalitických památek v Čechách. Kámen vysoký 3,5 m působí uprostřed polí na planině nad Klobuky zvláštním dojmem, je to pěkné místo ke krátkému odpočinku s hezkým rozhledem do okolního kraje. Po silnici lze pak jít dále do Telců na železniční zastávku na téže trati. Třetím výrazným a turisticky zajímavým místem, ležícím na popisované trati, je městečko Peruc s původně renesačním, později barokně přestavěným zámkem. Z Peruce vede modře značená cesta příjemnou krajinou přes Čechovu vyhlídku a dále přes Chrastín, Horku a Šebínský les do Libochovic, kde modrá značka končí před nádražím, odkud lze odjet vlakem několika směry, s přestupem v Lovosicích pak bez problémů i do Prahy či Ústí nad Labem. Cesta není náročná a měří asi 12 km.

Jan Čech