Překrásným údolím západních Julských Alp se vine řeka Soča s vodou zelenomodrou tak, až se ani nechce věřit, že může reálně existovat. Dnešní oblast chráněné vysokohorské přírody a adrenalinových dobrodružství však skrývá i stinné stopy historie. Krása údolí kdysi zmítaného boji první světové války v nás dnes vzbuzuje obdiv k přírodě i úctu k míru.
Krása údolí Soči je úchvatná a všimli si jí i filmaři, kteří zde natáčeli druhý díl ságy Letopisy Narnie: Princ Kaspian. Nejznámější partií údolí je úsek od pramene řeky u vesničky Trenta po městečko Tolmin. Nabízí se tam možnost četných kratších výletů k vodopádům a soutěskám. Podél řeky vede stezka s několika visutými mosty, kterou lze absolvovat pěšky nebo na kole.
Soča pramení v údolí v nadmořské výšce 876 m. Voda z úbočí hor Jalovec, Šite, Travnik a Mojstrovka se sbírá v podzemním jezeru, odkud vyvěrá na povrch. Řeka zformovala celé úchvatné údolí od Trenty až k hranici s Itálií v Solkanu, odkud pak pokračuje nížinami na italské straně do Jaderského moře. Pramen Soči je oblíbeným výletním cílem, i když cesta k němu není úplně snadná a v závěrečné části je zajištěna řetězy. Předpokladem k jejímu zvládnutí je jistý krok a kvalitní turistická obuv, odměnou pak nejen mimořádná malebnost údolí Trenta s tradičními skromnými horskými staveními, dnes sloužícími především k rekreaci, ale také úžasný pohled na modrou tůni ve skalní proláklině, odkud řeka vyvěrá.
Podle zbarvení své vody získala Soča přezdívku Smaragdová kráska. Snad každý tu žasne nad tím, že voda má opravdu takovou barvu jako na reklamních fotografiích. Může za to především velké množství rozpuštěného uhličitanu vápenatého, které ovlivňuje lom světla. Díky četným horským přítokům vydrží tato barva řece po celém jejím toku.
Vesnička Trenta na konci stejnojmenného údolí je oblíbeným východiskem nejen k výšlapu k pramenu Soči, ale také k horským túrám v Julských Alpách, třeba ke třem krásným plesům Kriški podi, u nichž stojí horská chata Pogačnikov dom. V samotné Trentě stojí za pozornost alpská botanická zahrada Juliana, vůbec nejstarší botanická zahrada ve Slovinsku, kterou založil v roce 1926 Albert Bois de Chesne, bohatý obchodník se dřevem a nadšený botanik z Terstu. Roste tu přes 600 druhů rostlin včetně slovinských endemitů především z oblasti údolí Trenta a Triglavského národního parku. O jeho přírodě se lze poučit rovněž v informačním centru Dom Trenta.
V průběhu toku Soči se střídají velmi úzké soutěsky s širšími partiemi, kde říční koryto lemují oblázkové pláže. Jedním z překrásných míst v úseku mezi Trentou a městečkem Bovec jsou Velika korita, asi 750 m dlouhá a 15 m hluboká soutěska, na jejímž konci řeka vytvořila nádherné tůně. Otužilejší jedinci se tu rádi v řece osvěží a baví se skoky do hluboké vody. Koupání je však pouze pro odvážné, i ve vrcholném létě totiž teplota vody vystoupá jen něco málo přes 10 °C.
Hlavním turistickým střediskem horské části údolí Soči je Bovec asi s 1500 obyvateli. Malé městečko s náměstím a několika ulicemi, které v sezoně ožívá turistickým ruchem, je plné restaurací a kaváren se zahrádkami, konají se zde i různé koncerty a jiné kulturní akce. Sídlí tu rovněž řada outdoorových agentur, které nabízejí turistům nejrůznější adrenalinové aktivity na řece i v jejím okolí, od sjíždění řeky na raftech či v kajacích až po zipline, kaňoning, paragliding či tandemové seskoky padákem.
V okolí Bovce je třeba v prvé řadě zmínit nejmohutnější slovinský vodopád Boka na stejnojmenné říčce, která se zprava vlévá do Soči. Jde o krasový pramen, který kousek za svým vývěrem padá ve dvou stupních, z nichž horní je 106 m vysoký a 18 m široký, dolní pak přidává k celkové výšce dalších 36 m. Vodopád je vidět i ze silnice z Bovce do Žagy, ale pokud chcete naplno pocítit velkolepost tohoto díla přírody, zastavte na parkovišti u mostu a vydejte se po dobře značené stezce asi 15 minut k panoramatické vyhlídce. Zkušení horští turisté mohou po stezce šplhat dále vzhůru, často do velmi strmého svahu. Odměněni dalšími skvělými výhledy se zhruba po 45 minutách dostanou až na vyhlídku nad vodopádem. V suchém létě tečou vodopádem někdy jen dva kubíky vody za sekundu, ale v době jarního tání a podzimních dešťů může průtok činit až 100 m3/s.
Blíže k Bovci, ale dále od silnice je na řece Gljun, jiném pravostranném přítoku Soči, vodopád Virje. Je sice podstatně menší než Boka, ale mimořádně malebný.
Úžasným zážitkem, hojně vyhledávaným mj. vášnivými řidiči a motorkáři, je vyjížďka po panoramatické silnici na Mang…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Slovinsko