Historický kraj Alentejo se rozkládá od Algarve na jihu až po řeku Tejo na severu. Suchá, sluncem zalitá a převážně jen mírně zvlněná rovina byla vždy významnou zemědělskou oblastí, kde se daří pšenici, olivám, korkovým dubům i vinné révě a některým druhům ovoce. Celá oblast bývala vždy řídce osídlená a i v současnosti zde žije sotva půl milionu lidí. Jen sem tam vystoupí z krajiny bílé domky poházené po úbočí zaobleného kopečku korunovaného pevností či hradem a zřídka se objeví i bělostně zářící město chráněné mohutnými hradbami. Alentejo má také bohaté zásoby kvalitního mramoru, který se již od starověku využíval jako stavební materiál.

Největší perlou Alenteja je jeho tradiční centrum a hlavní město Évora. Množství jeho památek je tak velké, že se mu často přezdívá „Město-muzeum“ a právem se ocitlo i na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Původně keltsko-iberská osada byla rozšířena v římských dobách ve významné centrum známé nejprve jako Ebora a později jako Liberalistas Julia. Po Římanech zůstal Évoře dodnes jeden z jejích symbolů, malý Dianin chrám z doby kolem roku 200 n. l. Z někdejších 18 žulových sloupů s mramorovými hlavicemi a patkami zůstalo dochováno 14.

K zachování stavby přispělo trochu paradoxně to, že chrám byl ve středověku přestavěn na malou pevnůstku. Dříve než byl v roce 1870 uveden opět do antické podoby, sloužil nějakou dobu snad dokonce i jako jatka. Dnes se označuje jako Templo Romano. To však nic nemění na skutečnosti, že je nejzachovalejší antickou památkou v Portugalsku a možná i na celém Pyrenejském poloostrově. Římané zavedli v Alenteju také pěstování obilí, oliv a vinné révy a založili tady obro…