Stezka orlích hnízd
Jednou z krajinově nejpůvabnějších oblastí Polska je od Čech nepříliš vzdálená Krakovsko-čenstochovská jura, rekreační oblast se smíšenými lesy, jeskyněmi, divokými soutěskami i mírnými údolími ve vápencové vysočině. Na výšku nepřesahuje 500 m, ale protože vystupuje z roviny, zdá se vyšší. Vápencové útvary na mnoha místech korunují středověké hrady. V minulosti totiž šlo o pohraniční území, jež bylo třeba chránit před vetřelci. Pro zdejší hrady se díky jejich nepřístupnosti vžil název „orlí hnízda“. Spojuje je stezka Szlak orlich gniazd.
Krakovsko-čenstochovská jura či vysočina je přírodně cennou oblastí s velmi rozmanitou flórou i faunou. Připadá na ni i polovina všech polských krasových jeskyní. Registrováno je jich 1800, většinou jsou však menší, dosud ne zcela prozkoumané a slouží zatím jen speleologům. Zpřístupněny jsou pouze čtyři poblíž Krakova: Łokietka, Ciemna, Nietoperzowa a Wierzchowska Górna. Volný je zato pohyb po skalách pro horolezce – s výjimkou Ojcowského národního parku u Krakova. Také stanování v přírodě není nikde zakázáno, což je dnes opravdu nevídané. Další možností, jak zdejší krajinu prozkoumávat, je z koňského hřbetu. Na Transjurské koňské stezce leží několik farem, kde můžete přespat nebo vyměnit koně. Téměř uprostřed vápencové vysočiny se rozkládá Błedowská poušť, největší ve střední Evropě, častý objekt polských filmařů a ráj paraglidistů.
Nejpříjemnější způsob poznání nabízí cyklistická stezka v délce 190 km. Najdete na ní třeba pozdně gotický modřínový kostel z roku 1520 v Paczóltowicích nebo jednu z nejstarších pstružích farem v Evropě – Złoty Potok nedaleko Čenstochové, kde si rybu dokonce můžete sami chytit. Nedaleko farmy stojí palác rodiny Raczyńských a panské sídlo, kde žil a tvořil romantický básník Zygmunt Krasiński. Ve svých povídkách zvěčnil mimo jiné i zdejší rybník Sen letní noci, který je velmi působivý i ve dne. Chráněná javorová alej vede k druhé poušti v oblasti, Siedlecké. V Medvědí jeskyni byly nalezeny pozůstatky mamuta, nosorožce a medvěda. Městečko Żarki zase nabízí k návštěvě židovský hřbitov, synagogu a renesanční kostel.
Jurou prochází rovněž Stezka technických památek s 36 objekty. Patří k nim třeba jedinečná sklárna v Zawiercie, kde se vyrábí nepřetržitě od roku 1884, nebo historický stříbrný důl s labyrintem důlních porubů z 15. až 20. stol., jejichž část se proplouvá na loďkách za zvuků jezdících důlních vozíků, ale i závalu či odstřelovacích prací. Pár kilometrů odtud je přístupná štola Černého pstruha, která odvodňuje podzemí a turisté se po ní mohou opět projet na loďkách ve světle karbidových lamp a pozorovat v potemnělé vodě pstruhy. Dále na jih vybízí k návštěvě uhelný důl Guido z roku 1855, kde můžete sjet šachtou do hloubky 300 m a občerstvit se v patrně nejhlubší hospůdce Evropy. Hornické sídliště Nikiszowiec na okraji Katovic pak dotvoří představu o životě zdejších horníků. Stavěli ho architekti berlínského Charlottenburgu Emil a Georg Zillmannovi.
Největším lákadlem Jury je však oněch 24 hradů, jakkoli se většina z nich dochovala jen coby zříceniny. Namnoze jsou volně přístupné a velmi malebně zasazené do krajiny. Některé koupili soukromníci a podle starých plánů je rekonstruují.
K obraně proti Slezsku, které tehdy patřilo k Českému království, je ve 14. stol. nechal postavit polský král Kazimír III. Veliký. Chránily i obchodní cesty před různými lapky a vydržely neporušené až do fatálního roku 1655, kdy je rozbořili Švédové. Většina jich byla později obnovena a zase zničena, ať už požáry nebo válkami. Z ruin si pak místní obyvatelé odváželi kámen na stavbu vlastních domů.
Takto vznikl třeba kostel ve městě Olsztyn poblíž Čenstochové – pod stejnojmenným hradem, který v roce 1587 obléhal Maxmilián Habsburský ve válce o polský trůn. V městečku je k vidění pozoruhodný betlém z lipového dřeva, dílo Jana Wiewiora; z jeho více než 800 postav se jich 300 pohybuje.
Hrad Mirów se tyčí na pláni jako obří ztroskotavší koráb. Nedaleké Bobolice byly značně zrekonstruovány. Jejich podhradí pamatuje stanový tábor Jana III. Sobieského, když tu s vojskem přespal při tažení na pomoc Vídni proti Turkům.
Nejimpozantněji působí hrad Ogrodzieniec, tyčící se přibližně v polovině trasy. V dobách jeho největší slávy mu přezdívali „malý Wawel“. Původně gotická stavba byla přestavěna renesančně a zažila i trojí zničení – dvakrát Švédy a jednou vojskem Maxmiliánovým. V 70. letech 20. stol. byla zřícenina zakonzervována a pro její půvab ji rádi využívají filmaři. Andrzej Wajda tu natočil Pomstu, Jerzy Passendorfer svou verzi Jánošíka. V podhradí mysleli i na rodiny s dětmi. Především jim slouží zábavní park, sáňkařská dráha, dům legend a hrůzy, park fyzických zdatností a park miniatur všech „orlích hnízd“ v kraji. Asi kilometr od hradu bylo na vyvýšenině Birów zrekonstruováno dávné dřevěné slovanské hradiště.
Hrad Smoleń s dochovanou okrouhlou věží dominuje oblasti Hodinových (Zegarowych) skal. Ve stejnojmenné jeskyni prý totiž vždy o Vánocích a na sv. Jana odbíjejí hodiny.
Úplný skalní labyrint představuje hora Zborów, Mekka lezectví a zároveň přírodní rezervace. Na úpatí hory byla zpřístupněna jeskyně Glęboka a v Centru kulturního dědictví se můžete přiučit plstění vlny, tkaní, malování na textil nebo si vyrobit drobnost v keramické dílně.
Severně od Krakova leží Ojcowský národní park, nejmenší v Polsku. Jeho skály jsou ale velmi impozantní a korunují je hned dva hrady: zřícenina Ojców nad stejnojmennými lázněmi a zachovaná renesanční perla – pohádkový zámek Pieskowa Skała, vypínající se spolu s malebným skalním útvarem Herkulův kyj nad údolím potoka Prądnik. I tento zámek se objevoval ve filmech, je přístupný veřejnosti a za návštěvu rozhodně stojí.