Se svými 38 miliony obyvatel je Polsko osmou nejlidnatější zemí Evropy, rozlohou 312 679 km² devátou. Na severu má 770 km písečného pobřeží Baltského moře, na jihu nejvyšší hory Sudety a Karpaty, jimiž probíhá státní hranice s Českem a Slovenskem. Mezi mořem a horami se táhnou nížiny s četnými jezery a nízké pahorkatiny…
Po Krakovu a krátkodobě i Plocku je Varšava od roku 1596 historicky třetím hlavním městem Polska. Přestože se za druhé světové války ocitla v ruinách a polovina jejích obyvatel zahynula, jejím metropolitním piedestalem to neotřáslo. Pro svůj několikerý hrdinný odpor se totiž stala symbolem neporazitelnosti polského národa…
Krakov – Poláky nejuctívanější a turisty nejvyhledávanější polské město, kulturní centrum Malopolska a skoro 560 let (1038-1596) polská metropole. I když ta byla později přenesena do centrálněji položené Varšavy, Krakov zůstal symbolem královského Polska, dějištěm korunovací a pohřebištěm jeho panovníků. Všeobecně je považován za nejkrásnější polské město – i proto, že jako jedno z mála nebylo za poslední války zničeno…
Jednou z krajinově nejpůvabnějších oblastí Polska je od Čech nepříliš vzdálená Krakovsko-čenstochovská jura, rekreační oblast se smíšenými lesy, jeskyněmi, divokými soutěskami i mírnými údolími ve vápencové vysočině. Na výšku nepřesahuje 500 m, ale protože vystupuje z roviny, zdá se vyšší. Vápencové útvary na mnoha místech korunují středověké hrady. V minulosti totiž šlo o pohraniční území, jež bylo třeba chránit před vetřelci. Pro zdejší hrady se díky jejich nepřístupnosti vžil název „orlí hnízda“. Spojuje je stezka Szlak orlich gniazd…
Podle dávné legendy založili obě naše země bratři Čech a Lech. Přesto se naši sousedé nejmenují Leši, nýbrž odvozují své jméno od kmene Polanů, těch, kteří kdysi obývali krajinu polí, na rozdíl od Mazovanů či Vislanů žijících převážně v lesích…
Tatry jsou vyvrcholením 1300 km dlouhého karpatského oblouku. Přes svou nepatrnou rozlohu (785 km²) a délku (80 km) soustřeďují 25 vrcholů vyšších než 2500 m n. m. a mají alpinský ráz. Polsku patří jen menší část (175 km²), ale právě polské Tatry oplývají v nebývalé míře jezery, potoky, vodopády i jeskyněmi…
Nedaleko ústí polské národní řeky Visly do Baltského moře se už víc než tisíc let rozkládá jedno z nejkrásnějších měst severní Evropy – Gdaňsk. Kdysi bohaté hanzovní město řádu německých rytířů nesoucí název Danzig, za druhé světové války takřka srovnané se zemí, dalo nakonec celé střední Evropě vzor, jak se vypořádat s nechtěným komunistickým režimem…
Největší prales Evropy je zbytkem původního neobhospodařovaného lesa, který kdysi pokrýval většinu našeho kontinentu. Táhne se mezi řekami Narewka a Hwożna na ploše 1418 km², přičemž Polsku patří jen asi desetina – a podle toho si ji i chrání. Bělorusové si zase ostře hlídají svou hranici, stále ještě ostnatým drátem. Od roku 1979 je prales na seznamu Světového dědictví UNESCO…
Západní Pomoří je oblast mezi Odrou a Vislou, lemovaná na jihu údolími Noteče a Varty. Krajinově i kulturně navazuje na německé Zadní Pomořansko. Baltské pobřeží provázejí nádherné borové a smíšené lesy, písečné pláže přecházejí dále k východu v naváté duny, nechybějí ani četná jezera. Odnepaměti sem vpadaly bojové kmeny. Polští panovníci museli území chránit nejprve před Polabskými Slovany, později před Branibory a Dány. V 17. stol. připadlo Švédsku a posléze Prusku. Dílo zkázy dokonalo obsazení nacisty a kobercové bombardování britským letectvem v letech 1943–1945. Přesto zase povstalo z popela…
Devadesát procent Poláků tvoří katolíci, čtyři pětiny z nich jsou praktikující. Panna Marie je patronkou, ba královnou Polska a její klášter v Čenstochové národním pokladem. Nedělním mším se přizpůsobuje rytmus života nejen ve vsích, ale i v městských čtvrtích…
Když slavný režisér Andrzej Wajda představil v roce 1975 světu svůj film Zaslíbená země o počátcích textilnictví v Polsku, natočený podle stejnojmenného románu nositele Nobelovy ceny za literaturu Wladyslawa Reymonta, divili se Američané, kde vzala chudá socialistická země na tak úžasnou výpravu. Nechtěli věřit, že architektonické komplexy, kde se do továrny vstupuje branou honosného paláce se zahradou, mohou existovat v reálu. Někdejší textilnictví a film tvoří dodnes dva nejcharakterističtější rysy třetího největšího polského města Lodže…
Vzhledem k velikosti země je nabíledni, že se i její kuchyně kraj od kraje liší – vždyť Polsko kdysi sahalo až k Litvě a Krymu! Způsob vaření poznamenala jak chudoba vesnických obyvatel, tak šlechtická rozhazovačnost. Ani počasí není bez vlivu; zejména drsné zimy způsobily, že je polská krmě hutná a nešetří tukem. Vychází především z domácích surovin, jako jsou brambory, zelí, červená řepa, okurky, mrkev, kedlubny, kysaná smetana, maso, houby a uzeniny…
Zeptáte-li se Poláků, která hudba je jejich srdci nejbližší, naprostá většina odpoví, že Chopinova, neboť se v ní odráží melancholie Mazovska a vůbec polské duše – bez ohledu na to, že Chopin velkou část svého nedlouhého života strávil v zahraničí a po tatínkovi byl Francouz. Dlouho si aspoň popolšťovali jeho příjmení na Szopen…
Sedíte na lavici na obvodě kruhového bazénu, ponořeni do hřejivé termální vody, a nestačíte se rozhlížet kolem. Mramorovou stěnu bazénu ve světle šedé barvě přerušují čtyři portálky, z nichž dvěma se dá do bazénu vstoupit a v dalších posedět. O „patro výš“ vás upoutají vysoké štíhlé sloupy a spousta dekorací: oblouky, vlysy, malby a sochy zobrazující odpočívající spokojené muže a ženy. Omítky v příjemných tónech modré, okrové a cihlově červené barvy ladí vašim očím. Když se pak položíte zády na vodu a otevřete oči, pohlédnete do kopule, pod níž se tetelí andělíčci. V tu chvíli se ocitnete ve stavu blaženosti…
