Tatry jsou vyvrcholením 1300 km dlouhého karpatského oblouku. Přes svou nepatrnou rozlohu (785 km2) a délku (80 km) soustřeďují 25 vrcholů vyšších než 2500 m n. m. a mají alpinský ráz. Polsku patří jen menší část (175 km2), ale právě polské Tatry oplývají v nebývalé míře jezery, potoky, vodopády i jeskyněmi.
„Bože, tolik lidí, tolik dětí, a přece tu nikdo neřve ani neječí“, hlesla okouzleně moje sestra učitelka, když jsme s naší skupinkou doputovali přes hory a doly k plesu Morskie oko, největšímu a nejnavštěvovanějšímu na polské straně Tater. Podle legendy mělo být pod zemí spojeno s mořem a jako na mořské pláži v plné sezoně to tu i vypadalo, alespoň množstvím návštěvníků. Povozy tažené koňmi dopravovaly z nejbližšího, dvě hodiny pěší chůze vzdáleného parkoviště další a další turisty. A přece tu vládla poklidná atmosféra, lidé se na sebe usmívali a zdravili i nás, cizince. Už v kopcích jsme potkávali spoustu mladých lidí, kteří nám takřka bez výjimky přáli dzień dobry. Bylo to milé.
Kdo hledá naprosté ticho a klid, ten musí zamířit do takřka liduprázdných Beskyd – s batohem a stanem. Tatry jsou pro Poláky střechou jejich světa, a tomu odpovídá i jejich návštěvnost, v létě jako v zimě.
Žulové hřebeny Tater svírají ledovcové kary, mnohdy zaplněné vodou, skalní štíty se střídají se zalesněnými kopci. Až do výše 1200 m se táhnou smrkové lesy s příměsí jedlí, modřínů, buků, ba i platanů, nad 1550 m občas smrky doplňují borovice limby. Výše až do 1800 m n. m. kraluje kleč a samozřejmě alpinské louky.
Horské doliny patří jezerům. Hned tři mají ve svém jménu přívlastek „černé“. Czarny staw Gąsienicowy leží část dne ve stínu hory Kościelec a kromě toho se na jeho tmavé barvě prý podílejí také sinice Pleurocapsa polonica. My ho zažili za slunce a bylo nádherně modrozelené a průzračné. Czarny staw pod Rysami je spolu s jezerem Wielki Staw Polski ze všech ples nejhlubší. Třetí Černé jezero nese název Czarny staw Polski a leží v dolině Pěti ples.
Název Tatry pochází buď ze staroslovanského slova tritri označujícího skály či skalní štíty, nebo z keltského výrazu tamtra pro hnědou či tmavou barvu. I ukrajinské slovo toltry se zdá blízké a znamená kámen či štěrk. Takže Tatry jsou v podstatě skalisté či skalnaté hory. Jak zaznamenáno písemně v roce 999, už český kníže Boleslav II. vzpomínal na smrtelném loži na dobu, kdy české knížectví sahalo až po Tritri montes. A německý císař Jindřich IV. ohraničil v roce 1086 horami Tritri pražské biskupství. Podoba Tatri se prvně objevuje roku 1125 v Kosmově kronice.
Tatry jsou nejvyšší a nejnavštěvovanější polské pohoří, proto si ho Poláci samozřejmě chrání. Zdejší národní park vyhlásili formálně už v roce 1937, ale fakticky až ro…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Polsko