Sedíte na lavici na obvodě kruhového bazénu, ponořeni do hřejivé termální vody, a nestačíte se rozhlížet kolem. Mramorovou stěnu bazénu ve světle šedé barvě přerušují čtyři portálky, z nichž dvěma se dá do bazénu vstoupit a v dalších posedět. O „patro výš“ vás upoutají vysoké štíhlé sloupy a spousta dekorací: oblouky, vlysy, malby a sochy zobrazující odpočívající spokojené muže a ženy. Omítky v příjemných tónech modré, okrové a cihlově červené barvy ladí vašim očím. Když se pak položíte zády na vodu a otevřete oči, pohlédnete do kopule, pod níž se tetelí andělíčci. V tu chvíli se ocitnete ve stavu blaženosti.

Za středoevropskou nirvánou nemusíte daleko. Dům Wojciech je architektonickou perlou dolnoslezských lázní Lądek-Zdrój, které leží na řece Biała Lądecka na svazích Zlatých hor, nedaleko hranic s Českem. Lázně Lądek patří k nejstarším v Evropě, loni slavily 775 let. První zmínka o nich, přesněji řečeno o zničení zdejších koupelí tatarskými nájezdníky, pochází z roku 1241. Zlatou éru prožívaly lázně v 17. stol., kdy hostily polské biskupy a šlechtice. V Lądeku se léčili také pruští králové a královny, ruský car Alexandr I., císařovna Kateřina, proslulý světoběžník a básník Johann Wolfgang Goethe, ale i pozdější americký prezident John Quincy Adams.

Na místě nynějšího léčebného ústavu Wojciech stála od 17. stol. osmiboká budova ve stylu tureckých lázní. O 200 let později ji zbourali a v letech 1877–1880 vybudovali monumentální neobarokní palác, který navrhl architekt Hermann Voelke. Připomíná parlamentní sídla ve světových metropolích a majestátnost stavby ještě povznáší její umístění v mírném svahu. Nad dvoupodlažní okrouhlou budovou s arkádovým vstupem se zvedá centrální věž zakončená ve čtyřicetimetrové výšce kopulí. Také fasádu zdobí různě reliéfy, sošky a další dekorativní prvky.

Přízemí slouží léčebným procedurám. Do barokního interiéru z 19. stol. jsou stále zasazeny mramorové vany pro perličkové koupele v příz…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Polsko